I Am Not Okay with This

Entwistlova tvorba mě asi bude bavit, protože tohle bylo úžasně creepy a divný, stejně jako TEOTFW. Zjevně ho šťastně vyhejkaný mladý lidi v banálních filmovejch příbězích serou podobně jak mne a má perfektní čich na casting. (02.03.2020)

Na jednu stranu super vystižené momenty dospívání, hledání sama sebe a navigování minovým polem střední školy a rodiny. Jenže současně "IANOWT" představuje až esenciálně schematický seriál vzniklý podle algoritmických výsledků. Netflix přesně ví, co lidi chtějí, a vůbec mu není blbé to okázale dávat najevo do té míry, až s tím diváky fackuje do ksichtů. Všechno od postav a stylizace po konflikty i způsoby vyprávění a vrstvení jednotlivých dílů jede podle odškrtávacího seznamu. Není v tom ani špetka kreativity či osobitosti, jen naplňování šablony, kterou Netflixu vyplivly algoritmy o diváckých preferencích a návycích. Je absurdní a současně nevyhnutelně výmluvné, jak Netflix svou dlouhodobě propagačně hlásanou progresivnost a tvůrčí svobodu transformoval do zcela schematizovaných a odosobněných škatulek, které bezchybně cílí na dokonale vyprofilované divácké niky. "IANOWT" mohlo být výtečným originálním seriálem, ale to by algoritmy nesměly vyhodnotit, že diváci milují 80s retro a "Stranger Things" víc než třeba "Ghost World". Takže onen současný příběh z indie komiksu je co nejvíc natlačený do 80s aluzí a stylizace, jejichž vrchol představuje vyloženě samoúčelná epizoda kopírující "Breakfast Club", která ale navzdory provolávaným přednostem údajné quality TV nesahá originálu s jeho komplexně vyprofilovanými figurami ani po kotníky. Zůstává jen manýra, která degraduje tu spoustu výtečně odpozorovaných úzkostí dospívání. "IANOWT" je esencí toho, co mám rád. Jenž ona esence nevychází z empatie a kreativity, jako tomu bylo v případě jeho filmových vzorů v čele s Johnem Hughesem, nýbrž ze statistik a analýz proporcí oblíbených děl. Kultura opustila své reprodukční cykly remaků a retra, které měly pořád něco osobitého a sympatického, a postoupila do éry algoritmického inženýrství, jež produkuje dokonale líbivé replikanty. Je na čase zavést pojem uncanny valley do kultury. (02.04.2020)

Názov seriálu vystihuje aj môj postoj k tejto minisérii (dobre to vystihli užívatelia majo0007 a Zuzanv). Tisíckrát videné klišé z prostredia strednej školy predovšetkým o plese, trápnych vzťahoch medzi študentmi, šikane (pochopiteľne šikanujú biele deti s bielymi vlasmi) zlými rodičmi (pochopiteľne biely otec nazýva svojho syna buznou avšak v Sex education je čierny tatík k svojmu homosexuálnemu synovi zhovievavý) a obraz mal dokresliť Brady, ktorý neznáša lesby. Avšak tu sa tvorcovia prerátali, keďže to každý liberál spája s rasizmom a náš Brady má čiernu priateľku. Toto sa ako už bolo spomenuté dá porovnať s End of the F****king world iba na základe dĺžke epizód a na základe písmen v názve seriálu. Skrátka mix medzi Stranger Things a Carrie tak nejako nevyšiel a Netflix pokračuje v produkovaní množstva seriálov na úkor ich kvality. A to je škoda. (28.02.2020)

Zbytočný seriál, o ktorého (ne)ambíciách svedčí aj dĺžka častí (niekedy 15 minút), klišé charaktery, scény, nudná a nesympatický hlavná hrdinka, atmosféra akože Stranger Things, buďme retro, ale tu to vôbec nefunguje, ale že vôbec. Jediné, čím sa toto podobá na The End of the F**ing World je font písma ich názvov v úvode. Nič sa tu neudeje, a aj čo áno, to zistíte po prvých piatich minútach. A akoby aj mohlo. (28.02.2020)

Vynikající, jednohubka. Především Syd byla úchvatná a dokonale zahraná. Může se zdát, že jde o teen romaci, ale jakmile mi docvakly souvislosti a odkazy, byl jsem jak dítě pod vánočním stromem. A je celkem úsměvné, že většina neví! :) Tohle opravdu můžu a to jak normálně normální to je, je geniální. Uff (27.03.2020)