Obsahy(1)
Dnes již legendární český filmový muzikál je postaven na groteskní možnosti přeměny zbraní v hudební nástroje. Hudební nástroje nemohou nikoho zabít, nikomu ublížit. A vojáci, jak se zdá, v těchto "zbraních" nacházejí daleko vězší zalíbení než v čemkoli jiném. Proti posádce je podniknuta trestná výprava, leč bezvýsledně... (Centrum českého videa)
(viac)Videá (2)
Recenzie (181)
Geniální. S+Š jsou už po generace vnímáni spíše jako nositelé kultivovaného, inteligentního, jemného humoru, tady ale prokazují, že byli baviči světových/hollywoodských/broadwayských parametrů. Vyznamenal se i režisér Roháč, atmosféra tohoto filmu je nakažlivě pozitivní a optimistická. O něčem takovém se soudobé české kinematografii může tak leda zdát. Jedna dolů za stopážovou neuměřenost. ()
"Doma mi vždycky říkali: Že se nestydíš celej den jen tak sedět a nic nedělat! A já, než bych šel něco dělat, tak jsem se radši styděl." Spolu s filmem Až přijde kocour asi nejpřeceňovanější český film šedesátých let. Satirické podhoubí s necitelnou armádou a vůbec nápad, aby se braně měnily v hudební nástroje, slouží spíš jako alibi pro rámcový příběh (Podaří se Brejchové dát dohromady estrádu, nebo jí v tom zlí zupáci zabrání?), podobný Cirkusu v cirkuse. Hodnota toho filmu je spíš dokumentární, zazní v něm prakticky všechny SeMaForské hity, objeví se nejpopulárnější zpěváci té doby, ze všech stran podepření spřízněnými herci. 60% ()
Přes podivné střihy a leckteré zvláštní písně si s chutí přiznám, že tato hudební kompilace s velice půvabnou zápletkou má něco do sebe, zvlášť když přihlédneme nejen k Gotttovi ale samozřejmě i k pravému Bohu Matuškovi, s nímž každá sekunda stojí za to. Tak abyste to veděla, je to skvělé dílo, jen škoda recyklované Terezy, na závěr nás - mílovníky věcí pro pamětníky mohl ohromit nějakým dalším skvělým kouskem. ()
Muzikál a ani divadelní revue, kde má tenhle film kořeny, nejsou žánry pro mě. Neposlouchám ani Gotta, Matušku, Suchého, Hegerovou, ani další z vystupujících ve filmu. Přesto jsem se odhodlal a nakonec jsem se na tuhle známou československou "klasiku" podíval. V rámci žánru jde o slušný kus, některé písničky nejsou špatné, pár vtipných narážek se najde a má to krásnou myšlenku proměny zbraní v hudební nástroje. Bylo by fajn, kdyby se to někdy stutečně povedlo. :-) Vzhledem k mým prvním větám film nemůže v hodnocení překročit tři hvězdy. Nicméně u fanoušků muzikálů, či obsazených zpěváků bude hodnocení pravděpodobně vyšší. ()
Je zvláštní, že k nikomu z komentujících nedorazila Suchého poctivá slova o tom, že i Semafor, pokud měl přežít a jezdit na zahraniční zájezdy, musel čas od času udělat režimu úlitbu. Právě ona jsou ale klíčem k pochopení toho, proč se v tomto případě určitě nenarodil muzikál s pomyslným velkým M a film je vysvětlitelný jako řada kultivovaných kabaretních skečů (většina tvorby Semaforu má ovšem právě tento ráz). Obnovení práv smyslovosti a radosti ze života, jak lze počátek šedesátých let nejlépe charakterizovat, by ostatně ani víc nesneslo. Třicátá léta se nekonala, tíživost prvních poválečných ohlasů i přídělové ekonomiky pominula a mnoho lidí, kteří se v padesátých letech z nejrůznějších důvodů dostaly na index, se začalo vracet a smělo znovu tvořit (jen o vlas se do republiky mohla k tvorbě dostat např. i Adina Mandlová, mám-li věřit spolehlivosti zpráv, které rozhodně nejsou z první ruky). Ducha má film i tak dost, "držkovou", kterou dostává vyčpělý vojenský dril té doby, také nelze podcenit a pacifistický motiv, ztělesněný útlým hereckým mužstvím Jiřího Menzela, rovněž není bez půvabu. Jakoby mimochodem v pověstném druhém nebo třetím plánu film zachycuje první příznaky znovu se rodícího českého show businessu (obchodu podívanou v doslovném českém překladu). Připočteme-li k tomu skvělý orchestr, špičkové zpěváky nejen té doby (mihne se tu i Rudolf Cortés), vynikající herce, nevidíme důvod, proč by se Tereze Jany Brejchové ta úžasná show z kasáren neměla vydařit. Vždyť ... sestra do něj kopla a míč udělal hopla ... a náhle zmizel. Poslední záběr filmu snad, ale jiskřivá hravost a muzikálnost KLARINETŮ nikoliv. Přesto, že pro některé z nás, ty nejmladší (nikoliv jejich vinou) by film potřeboval odborné uvedení s dost obsáhlou historickou pasáží. Ale tak už to chodí. Když se na to lidské dopuštění dívám dnes, nemohu se ubránit dojetí při pohledu na tu velkou generaci a její dospělé skotačení. ()
Galéria (14)
Zaujímavosti (29)
- Premiéra původní hry: 9. 12. 1958, Divadlo Na zábradlí (Praha). Obnovená premiéra: 24. 4. 1960. (NinadeL)
- Ve filmu se objevuje Jeep, osobní terénní automobil české provenience s názvem Škoda 973, později nazývaný Babeta. Tento kus nikdy nebyl zaveden do výroby. Více se o něm lze dozvědět v cyklu ČT Zašlapané projekty (od r. 2008). (sator)
- Film měl být dvojdílný, nakonec se však muselo krátit. (hippyman)
Reklama