Mělas to vědět

„A držte se sakra za ty ruce!“ Kdo ze světa vyprovodil tu atraktivní nánu s pevným poprsím? Nebo snad nepohodlnou milenku? Oscarová zrzka (a skvěle hrající) Nicole Kidman má zase smůlu. Terapeutka z horního Manhattanu musí znovu čelit „útokům“ svého protějšku. Kidman se (už poněkolikáté) ukazuje jako vzdělaná, úspěšná a bohatá žena, kterou její okolí respektuje, ovšem zase musí bojovat s řetězcem nepříjemných událostí. S manželem, uznávaným dětským onkologem Jonathanem, tímhle prominentním světem soukromě pohrdají a vtipkují o něm, zároveň k němu ovšem neoddělitelně patří. Což se nedá říct o hispánské umělkyni, která nedobrovolně zmizí ze scény. Úřadovalo sochařské kladívko. Dosavadní ideální rodinný život se začíná sypat a praskat jak mýdlové bubliny. A za mě z toho nakonec zůstaly jen lehce stereotypní postavy v klasickém formátu honu za odpovědí na otázku, kdo tu zrůdnost spáchal. Dánský klenot Susanne Bier umí vtáhnout do děje, ovšem velmi brzy jsem měl naneštěstí z některých scén pocit, že mohly trvat déle, měly mít jiný náboj, jinou gradaci. Jiné jsou navíc. Asi jsem se namlsal moc a poslední dva díly čekal jiné. Vadily mi i hrdinčiny nejasné a dost protichůdné motivace. A jelikož za tím vším stojí ostřílený David E. Kelley (mimo jiné Ally McBeal či Nemocnice Chicago Hope), vše vyvrcholí v soudní síni, jak to má bývalý právník nejraději. Nikdy jsem právě moc nepobíral americký systém posuzování viny a neviny dvanácti laiky namísto „odborníků“, zároveň riziko jejich manipulovatelnosti argumenty charismatických advokátů i limity s ohledem na odbornost samotného pozadí případu. Postupně nemáme kde brát, dějová vystýlka se holt objevuje v plné nahotě. Herecky je to každopádně moc povedené (nesmím zapomenout na démonického Donalda Sutherlanda), takový Hugh Grant se vymyká svému klasickému repertoáru, v šedesáti mu to náramně sekne a dokonale prodává svůj britský šarm. Dosud skrytý rozměr zločinu nečekejte. Nějaká snaha (snad) o hlubokou socioekonomickou analýzu je rovněž lichá. PS: Narcis by přeci neskočil. (10.12.2020)

Příběh sám o sobě působí poněkud fádním dojmem a nemyslím si, že jsem byl sám, kdo měl při sledování pocit, že už něco podobného viděl. Susanne Bier se sice snaží diváka občas zmást a zavést do slepé uličky, nicméně alespoň v mém případě se jí to příliš nedařilo. Pokud bych měl něco vypíchnout, byl by to soudní proces, který dostal prostor v posledních dvou dílech. Ten mě hodně bavil a líbil se mi i lehce překombinovaný zvrat, za který tleskám. Nicméně jinak seriál stojí primárně na hercích a v tomto případě měli tvůrci víc než jen šťastnou ruku. Pro většinu je možná lákadlem Kidmanka a ani já proti ní nic nenamítám, byť mi její postava přišla občas trochu blbá. Každopádně za hlavní hvězdy tu jsou Hugh Grant, který v Gentlemanech restartoval svou kariéru a tady jen potvrdil, že fakt umí a pak je tu samozřejmě dokonalý Donald Sutherland, ze kterého jde respekt a když říká, že je staromódní zm*d, tak mu to fakt věříte. Zapomínat by se nemělo ani na právničku v podání Nomy Dumezweni a mě osobně mrzí malé zapojení Lily Rabe. Není to sice taková pecka, jak prezentují některá média, ale za vidění to rozhodně stojí. 75% (18.12.2020)

Undoing je nejslabší ve chvílích, kdy se přizpůsobil premiérovému vysílání s týdenním rozestupem a podřídil tomu vyprávění s šokujícími závěry jednotlivých epizod, snad aby se o tom více mluvilo. Nebylo třeba, je to dobré i tak. Twisty z toho na druhou dobrou nejspíš nevyjdou moc dobře. Nicméně příběh stojící na špatných vlastnostech hlavních postav vůbec nebyl zlý. Je to herecký koncert tria Grant - Kidman - Sutherland a sonda do pavučin lží v jejich vztazích přehraje s přehledem slabší kriminální zápletku. Jinak seriál jako celek funguje, kulisy New Yorku taky, a z režie čiší sebejistota. Na zimní covidové večery to funguje jako dost silné kafe, po kterém není snadné usnout. (07.12.2020)

Slabší kousek, u kterého dokážete na základě svých seriálových a filmových zkušeností bezpečně předvídat, jak by mohl končit. Postavy se chovají sem tam trochu divně a občas litujete, co musí chudák Hugh Grant při přechodu z A do Z hrát, aby vycpal děj šest dílů. Kidmanová už by se neměla obsazovat do ničeho, kde se vášnivě souloží a kde se od její mimicky mrtvé tváře vyžadují hlubší city - vyvalování očí, slzy a neklidné pohyby mě začaly iritovat dost brzy. Pokud nutně potřebujete vidět další seriál o problémech bohatých úspěšných lidí ze Států, jejichž znavený život smetánky rozvíří něco jako vražda nebo produkty nevěry, jistotou je jako vždy Donald Sutherland a výborná černá právnička, black lawyer lives matter! (30.11.2020)

Takové mám ráda. Bezprostředně po shlédnutí jsem dala plnou palbu, dneska jsem malinko vychladla, protože přeci jen, už jsem viděla i lepší věci, nicméně výborný počin, ve kterém se vedle, poslední dobou excelentního hráče Hugha Granta a tradičně standardně dobré Kidman, blýskla v roli státní žalobkyně Sofie Gråbøl, která je čelní představitelkou dánského seriálu Forbydelsen (Zločin). Pro mě představuje konkrétně první řada špičkový kriminálně psychologický počin, napsaný a zahraný tak, že se od Dánů spousta nadšených tvůrců krimi má stále hodně co učit, i třináct let po té. Ona existuje i, u nás zjevně známější, americká verze, je taky kvalitní, ale já si na seriál původní sáhnout nenechám. A velice mě těší, že se Sofinka ukázala i v tomto novém počinu, sedlo jí to, a tak se těším, že ji budeme vídat častěji. A taky že se třeba najde další zástup diváků a pustí se do dánského Zločinu, který jim zajisté velmi dobře padne a možná trochu napoví, kde všude brali inspiraci všechny ty Temné případy atd... Mělas to vědět bylo v obdobném duchu, chválím, líbilo, bavilo, Nicol se sice pomalu ale jistě proměnila z šedé zubaté myši s prasečím nosem, přes zplastikovanou rádoby Grace Kelly na cosi, co bych ve tmě potkat nemusela, jinak Vřískot, ale dobrý vkus a odhad na zpracování atraktivní látky, ani herecké umění jí upřít nelze. Fakt šikovná, pracovitá baba. (04.12.2020)