Normální lidi

Protože podobná témata příliš nevyhledávám, zůstanou Marianne s Connellem takovou výjimkou potvrzující pravidlo. Nakonec je pravda, že jsem Normálním lidem dal šanci především kvůli kameře a ta je obzvlášť ve spojení s hudbou výborná. Exteriérové záběry krajiny, či procházky městem, mají tu pravou britsky pošmurnou atmosféru, která jakoby nevyprchala ani z interiérových čistě dramatických scén. Jenže toho dramatu postupně ubývá, což je vidět třeba na postavě hlavního hrdiny. "Svým způsobem" je jeho chování v prvních epizodách pochopitelné, jenže když se to do nekonečna opakuje? Když v těch následujících stále zraňuje nejen sebe, ale i Marianne a mnoho dalších kolem něj. Potom příběh o svoji zajímavost rychle přichází a zůstává pouze ta kamera. Navíc Paul Mescal působí jak kdyby byl v nekonečné depresi, což je ale vzhledem k výše zmíněnému zřejmě ta pravá poloha jeho postavy. Vnitřní boj je na něm znát... takové to "řekni to" a zase nic. To Daisy Edgar-Jones má těch citových poloh a povahových změn podstatně více, její pojetí Marianne je dokonalé. Jenže ten příběh prostě vyšumí, čemuž nahrává i rychlý závěr. 65% (29.01.2021)

Od Normal People som čakala niečo iné, než čo sa napokon z toho vykľulo. Očakávala som, že dej sa bude odvíjať v rozmedzí dlhšieho časového úseku ako len High School a College - myslela som, že to bude o Conellovom a Marianninom spoločnom vzťahu, že v tom bude aj budúcnosť, deti a tak. Nechcem prezrádzať, ako sa to skončí, ale musím povedať, že koniec ma sklamal a práve preto, že aj keď mi to priemerovo vychádza na 4*, žiaľ musím to zmeniť na 3*, lebo takto mi to vzhľadom na finálnu epizódu pocitovo vychádza. Na celej minisérii by som chcela predovšetkým vyzdvihnúť výborné herecké výkony hlavnej dvojice. Daisy Edgar-Jones mi už bola známa z Where the Crawdads Sing - má okrem iného aj talent meniť prízvuk podľa potreby (z britského už či na americký alebo írsky). Paul Mescal všetkých ohúril vo festivalovke Aftersun, ale už tu v Normal People ukázal aký veľký herec je. Okrem hereckých výkonov sa mi veľmi páčila kamera a tiež hudba, soundtrack je úplne super. Minisérii sa podarilo preniesť všetky emócie cez obrazovku až priamo k divákovi, niektoré epizódy boli čistá depka. Najviac sa mi páčila epizóda z Toskánska, najmenej zo Švédska. Postavy sú veľmi komplikovane napísané, o to viac oceňujem výkony hercov, divák im musí niekedy doslova čítať z tváre. Často sa správajú nepochopiteľne, na začiatku je ťažké chápať Conella a ku koncu zase Marianne. Prekvapilo ma množstvo scénok ako z After (schádzanie a rozchádzanie), niektoré skoro ako z Fifty Shades, akurát že umeleckejšie natočené a tiež ma prekvapilo, že ani Daisy ani Paul nemali problém takto sa odhaliť. Sú tu aj zaujímavé vedľajšie postavy, ale neušlo sa im dosť priestoru. Obidve matky ma zaujali, Conellova preto, že bola milá a sympatická a pre Marianne mala viac lásky a pochopenia ako jej vlastná. Mariannina chladná akoby bez srdca matka zase z dôvodu, prečo sa tak správala k dcére. A k bratovi sa radšej nevyjadrujem. Celkovo tu máme 12 pomerne krátkych epizód, viac by ma asi bavilo 6 dlhších. Knihu som nečítala, aj v knihe to skončilo takto? Veru škoda toho konca. 70% (júl - august 2023) (24.08.2023)

Opojné, zvláštně atmosférické a v rámci žánru "epické" v té nejlepší možné podobě. Jen u mála seriálů/filmů na podobné téma jsem měl pocit, že bych dokázal až takhle pochopit a procítit emoce hlavních postav. Je dojemné a zároveň mnohdy bolestivé sledovat, jak jsme si povětšinou sami sobě největšími nepřáteli. Samotné vyprávění je ve svém tvůrčím podání téměř bezchybné od vynikajícího záběrování přes velmi pečlivě zvolený soundtrack, lidsky a zcela uvěřitelně působící ústřední dvojici až (na daný žánr) k místy elektrizující atmosféře, ve které hořce a (bez)nadějně plynou osudy obou hlavních charakterů. Kdyby to vzniklo před deseti lety, tak bych napsal, že to je dost "emo", ale takhle je to spíš "jen" mimořádně sugestivní výpověď o současné mladé generaci, kdy se "normální lidi" dají dohromady, poté se rozejdou, pak se dají zase dohromady a do toho řeší stovky dalších (ne)podstatných problémů ohledně vlastního sociálního obrazu či podobných radostí dnešní doby. [90%] (27.05.2023)

Britský romantický seriál ze střední školy o vztahu jedné intelektuální "extrémistky" vyčleněné z kolektivu a jednoho sportovce, slabocha - prostě dva outsideři. Na první pohled je skvěle vidět kontrast oproti podobně zaměřenému ikdyž z žánru komedie současnému hitu Sex education, který mi přišel spíš na efekt a neobsahoval ve své namachrovanosti tolik erotických scén jako toto citlivé, pomalu vyprávěné, krok za krokem rozvíjející se dílko. Nejprve jsem byl unešený, že koukám na něco jako psychologický nezávislý film pro jemné duše jako jsem já a už jsem se těšil, že vystřelím pět hvězd, jenže mně po pěti dílech došel dech a trpělivost ( a trochu nespokojenost s vystavěním zápletky ) pomaličku polehoučku sledovat, co se bude dít v příštích minutách. Střední škola, sex, vztahy v inteligentní jedinečné civilní formě, ale všechno nadprůměrné se u mne utopilo na počet dílů. (11.06.2020)

Dost záleží, jak to tvůrci myslí. Jestli je Normal People oxymorón, pak je vše v pořádku. Pokud to ale má být skutečně o NORMÁLNÍM vztahu dvou NORMÁLNÍCH lidí, pak je to mnohem víc hipstr než snesu (a to ponechávám stranou otázku, kolik lidí, kteří praktikují bondydž znáte). Marianne z tradiční dysfunkční milionářské rodiny by ještě šla, ale - SPOILER ALERT - pokud je to 13 dílů o tom, že se chlapík není schopný zeptat (jestli půjde na ples, budou spolu bydlet, budou spolu...ehm cokoli) a pointa třináctého dílu spočívá v tom, že se dopracuje k oné otázce a ona řekne, ehm...ne. Tak to je fakt napřesdržku. Všem zúčastněným. Daisy Edgar-Jones je skvělá, Connel je z nějakého důvodu, který nám není ozřejmněn, neustále totálně mimo, což baví tři díly, ne 13. Od určité chvíle už jen stálá variace na totéž, vývoj minimální, závěr jsem už vyspoileroval. Na druhou stranu to ani není spoiler, protože to fakt není o ničem jiném než o dialozích a je vlastně úplně jedno jak to dopadne. Nebylo to zlé, možná jsem na tohle už prostě starej, ale nenapadá mě, co by mě přimělo pustit případnou druhou řadu. Alibistické 3. (05.06.2020)