Štyri izby

_První část je zoufale odpudivý odpad. _Po druhé části už se mi alespoň nechce jít okamžitě zvracet a exaltované herectví Tima Rotha mě tu kupodivu v pár momentech už i pobavilo, ale stále jde spíš o bolestivý a zoufale dementní zážitek. _Třetí povídka a bolest stále neustupuje. _Čtvrtá povídka má nápad a celkem zábavný dialog z podání Quentina Tarantina, leč pořád to není žádný zázrak. A jako celek jsou Čtyři pokoje zkrátka o hovně, jen pustá hříčka postavená na praštěném Rothovi a pár nápadech na úrovni zlidovělých anekdot. 4/10 (07.09.2011)

Kvalitativně nevyrovnaný i dějově poměrně nesourodý, nejspíš méně ambiciózní projekt, v němž zkušenější režiséři a hlavně talentovanější pisatelé doplácejí na ty slabší. Film má značně vzestupnou tendenci, první příběh je skutečně příšerný a dutý. Druhý se již honosí aspoň trochu zajímavější zápletkou a vymezuje prostor pro Rothovo záměrné pološílené přehrávání, nic méně stále slabota. Až teprve Rodriguezova část v čele s charismatickým Banderasem dokáže slušně uspokojit na rovině dětsky (doslova) hravého minipříběhu i vtipu. Poslední, to už je klasická Tarantinova exhibice, plná stylového fuckování a výborného rozuzlení, ani ona však není zcela geniální. Zprůměrováno na 5/10 (17.09.2009)

První dvě povídky nestojí vůbec za nic, na tom se asi shodneme. Ale třetí povídka (Robert Rodriguez) je okouzlující a ke čtvrté mám osobní vztah - vychází ze skvostné povídky mého oblíbeného Roalda Dahla (je ve výboru 'Líbej mě, líbej', kdybyste po ní pátrali) a jejího televizního zpracování z cyklu 'Příběhy Alfreda Hitchcocka' (tedy z té verze z padesátých let), kterou jsem bohužel neviděl. Ale tu Tarantinovu verzi mám taky rád. Ale jestli je na tomto filmu něco opravdu nepřekonatelně odporného, tak neskutečně přehrávající Tim Roth v hlavní roli poslíčka. Třikrát fuj. (20.02.2003)

Teda po celý čas to bolo hlavne nadmieru divné. Prvá "izba" bola pomerne nesympatická, a vymaniť sa nepodarilo úplne ani tej divnej - psychopatický chlapík so zbraňou a jeho nepriehľadná ženy síce mali niečo do seba, no i tak zostala táto "izba" v škatuľke šialenej podivnosti. Rodriguez sa na to celé vykašľal, zobral misu, hodil do nej elegantne mrazivého Banderasa, strašné deti, mŕtvolu, striptízujúcu Salmu Hayek a nejaký ten chľast a cigarety, a celé to dostalo hneď zaujímavejší nádych. Tarantino si proste zobral Brucea, seba samého a neznámeho černocha, a zatrepal, nemiešal a vytvoril záchrannú sekvenciu celej kompilácie, ktorú proste síce sympatický a kvalitný, ale sám Tim Roth neudrží. (19.11.2012)

Tohle byla ledová sprcha. Ani jedna z povídek nestála za nic. Úvodní povídka s katastrofálně hrající Madonnou spíše odradí, než navnadí na další sledování. Ani dál to však nebylo lepší, ačkoliv po herecké stránce se to dalo přetrpět. Tim Roth, jenž se stal jakýmsi spojovacím článkem mezi povídkami, podal jeden ze svých nejslabších hereckých výkonů v kariéře. Na to, že v tomhle nepodarku měl prsty Quentin Tarantino, klidně můžete zapomenout. Ani on se nevytáhl s ničím mimořádným. 20% (13.02.2011)