Desperado

Tenhle tequilla western si vždycky užívám. Užívám si minivystoupení Quentina Tarantina i jeho gloriózní konec, jako vždy výtečného Steva Buscemiho, horkorevnou hudbu a mexikánsky divokou akci. Rodriguez podává na režisérské sesli dost možná nejlepší výkon kariéry a El Mariachi v podání Antonia Banderase má grácii velkých hrdinů-mstitelů. Desperado není vlastně ničím víc než klišovitou střílečkou se zápletkou tradičních westernů. Fórek je v tom, že si to dobře uvědomuje a v mnohých citacích je až kousavě parodický. Na jednu stranu švanda, na druhou stranu brilantní a napínavý akční film o kytaristovi, který své fláky provozuje v komorních aranžích pro dvě brokovnice... To můžu! (18.07.2004)

Cancion del Mariachi, ole. Přesně takový je rytmus filmu. Jedna přestřelka střídá druhou, černým humorem by se daly tapetovat márnice. Steve Buscemi a Danny Trejo se tu sice jen mihnou, ale předvedou skvělé věci. Salmita opět září jako žhavé mexické slunce, ale divácky nejvděčnější role náleží Campovi, Quinnovi, Cristosovi (to je ten, co si kvůli němu jeden mladej už nezatancuje) a hlavně Quentinu Tarantinovi, jehož podání vtipu "o ptákovi a sklenici" je geniální a neopakovatelný. Jen bych se přimlouval, aby ho už NIKDY, NIKDY, ale opravdu NIKDY nedaboval Petr Rychlý, kterej ten vtip ve svojí verzi dabingu opět neskutečným způsobem zbodal!!!!!! Cuba Libre :) P.S. V Českým Krumlově na Starým městě je dobrá diskoška jménem Tarasco Bar:))) (26.01.2003)

Antonio nikde nebyl tak cool, Salma tak hot, Joaquim tak drsně zlej a Quentin tak rofloidní. Bum, prásk, vystřílet do týpka sedm zásobníků a nechat za sebou spoušť o 20 mrtvých. To je přesně moje představa, když si chci oddechnout, bavit se a unášet se na vlnách střelného prachu, krásných ženských křivek a kultovních hlášek. Rodriguezův určitě nejlepší počin, kde i ta hudba má něco do sebe. (29.05.2005)

„Pivo ako šťanky, obsluha nahovno. A furt sem niekto lezie.“ Videoklasika mojej puberty. Hravý a vynaliezavý akčný film s prvotriednou akciou, dokonalým kastingom, skvelou mexickou špinavou pohraničnou atmosférou, kde ak vám napľujú do piva, ešte ste dobre dopadli, asi poltutcom kultových scén (QT, flashback, šokujúci finálny twist, veľkolepý nástup mariachiho kamošov), fantastickou ústrednou energickou pesničkou, geniálnymi dialógmi a ešte geniálnejšími hláškami. Paradoxne, horšie to začne byť v druhej polovici, kedy sa k slovu dostane čosi ako príbeh (kým to dovtedy bolo len o prestrelkách a kurióznych postavičkách, bolo to lepšie). V 90. rokoch sa proste akčnému žánru darilo (nástup klipových agresívnych režisérov, megalomanské veci od Bruckheimera/Simpsona, migrácia hongkonských tvorcov do Hollywoodu, keď Hongkong prešiel pod správu Číny) Nadpriemerná pecka a plus mínus jeden z 20. naj akčniakov desaťročia. "He he, barmana nikdy nezastřelej." (20.10.2004)

Byl jsem připraven na příběh, který v intru přednesl božácký Steve Buscemi. Jenže pak přišla značně nadlehčená jízda se sexy akcí. Chvíli mi trvalo než jsem se s tím vyrovnal a přeladil na požadovanou vlnu. Ale jakmile dveře do mého pokojíčku rozrazila Salma, bylo vymalováno. Její není jen čtvrtá hvězdička, ale také třetí, druhá a první! Kytarová improvizace nikdy nebyla nádhernější, to vám povím. Ale abych nezapomněl, překvapivě stravitelný pro mě byl i Antonio. O Stevem už řeč byla, Almeidovi sedla role potrefeného šéfa gangu jako prcka na hrnec, a při výstupu Quentina jsem smíchy chcal i já! :-) Desperado vám nic nového nepřinese, ale rovněž nic neukradne. A navíc vás pobaví. (24.10.2011)