Desperado

Byl jsem připraven na příběh, který v intru přednesl božácký Steve Buscemi. Jenže pak přišla značně nadlehčená jízda se sexy akcí. Chvíli mi trvalo než jsem se s tím vyrovnal a přeladil na požadovanou vlnu. Ale jakmile dveře do mého pokojíčku rozrazila Salma, bylo vymalováno. Její není jen čtvrtá hvězdička, ale také třetí, druhá a první! Kytarová improvizace nikdy nebyla nádhernější, to vám povím. Ale abych nezapomněl, překvapivě stravitelný pro mě byl i Antonio. O Stevem už řeč byla, Almeidovi sedla role potrefeného šéfa gangu jako prcka na hrnec, a při výstupu Quentina jsem smíchy chcal i já! :-) Desperado vám nic nového nepřinese, ale rovněž nic neukradne. A navíc vás pobaví. (24.10.2011)

Stylová polo-akční podívaná s charismatickým Banderasem, řítícím se za pomstou, v čele. Když Desperado vytasí kolty a vystřílí celý bar padouchů, padají i mnohé seriózní westerny na kolena, tyto, až lehce Woo-ovské, přestřelky jsou skutečně na filmu to nejlepší, neboť dramatická linie je velice triviální, až na pár výjimek předvídatelná a zbytečně dodává sympatickému filmu "splachovací" dojem. Desperado však není nezralým pokusem, při svých nedostatcích namísto do trapnosti raději zabrousí do osvěžujícího černého humoru a parodií žánru, přesto je ale jeho působení z založeno větší části na iracionálních dojmech ala "přirostnutí k srdci", a mě zrovna k srdci nepřirostl. 7/10 (13.09.2009)

V tom filmu jsou pouze dva pětihvězdičkové momenty, a oba se odehrávají na baru: tím prvním je scéna, v níž Steve Buscemi vypráví o záhadném chlapíkovi, který vystřílel celý bar, a tím druhým je vynikající scéna, v níž Quentin Tarantino vypráví vtip o pochcaným barmanovi. Výborný je ještě nástup Dannyho Treja na scénu - herecký prostor zde sice neměl velký, ale jeho postava je strašně zábavná a celý film skvěle oživuje. Zbytek filmu je kvalitativně nevyrovnané béčko (šukací scéna je naprostý trapas), které nedokáže vyprávět ani tak pitomoučký příběh, jaký je zde obsažen, a které místy až otravuje svým puncem amatéřiny (notně podpořeným dvojicí Banderas & Hayek, jejichž herectví a španělský přízvuk působí až bezděčně komicky - osobně mám Banderase mnohem raději ve filmech, kde namísto angličtiny mluví rodnou španělštinou). Filmu by asi šel vyčítat i početný výskyt žánrových klišé, na druhou stranu to ale asi není úplně fér, protože to hlavní na tomto filmu je především zábava a přiznaná pocta béčkové filmařině, takže těžko vyčítat filmu něco, co bylo tvůrčím záměrem. Mnohem spíše mi na něm vadí děravost scénáře, v němž některé situace prostě nedávají smysl (kde se třeba ke konci vezmou ti dva chlápci, kteří v - mimochodem naprosto idiotské - střílečce stojí po Banderasově boku?) a v němž se film posouvá ke konci způsobem, který jsem shledal nesnesitelně statickým. Nemám za sebe problém přiznávat tomuto filmu kultovní status a pobavit se u mnoha jeho dobrých fórů, ale prostě si myslím, že svůj tvůrčí vrchol měl Rodriguez v té době teprve před sebou. (24.06.2015)

Z celé té volné trilogie El Mariachi - Desperado - Once Upon a Time in Mexico, patří Desperado k tomu nejlepšímu, co přinesly devadesátky po tom, co se Hollywood rozhodnul vzít mezi sebe trochu toho lesku ze Španělska a z Mexika. Tady není moc o čem, drsná krása Banderase a Hayek, skvělý soundtrack Los Lobos a Rodriguez v nejlepší formě. (18.08.2023)

Od úvodní vypravěčem nadsazené přestřelky v baru, přes její nezprostředkovanou "reálnou" variantu, až po explozivní finále s trojkou mariachiů, je to nadšený a nápaditý komediální akčňák okořeněný zaprášenými mexickými reáliemi a skvelým castingem, od sexy páru Banderas/Hayek, přes funny Buscemiho, nejlepšího filmového barmana Marina, zavilého potetovaného vrhače nožů s Trejovým strhaným xichtem a fajn záporáka Almeidu, až po Tarantinovo cameo. (16.07.2005)