Réžia:
Franc RoddamKamera:
David ConnellHudba:
Trevor JonesHrajú:
Leonor Varela, Billy Zane, Timothy Dalton, Rupert Graves, John Bowe, Art Malik, Nadim Sawalha, Philip Quast, Bruce Payne, Sean Pertwee, Elisabeth Dermot-Walsh (viac)Obsahy(1)
Aby se stala královnou, musela získat Césara. Životní osudy nejslavnější Egypťanky v americkém filmu. Nová dvoudílná verze slavného příběhu vášní, intrik a válek, které osudově zasáhly do života slavné egyptské královny Kleopatry. Její příběh začíná v roce 47 před naším letopočtem. (oficiálny text distribútora)
Recenzie (37)
Pokud se film snažil překonat starší verzi, má to marné; E. Taylor je nezapomenutelná a hned tak někdo ji z pozice královny Egypta nevystrčí, tím méně Leonor Varela, která nemá dostatek šarmu, ani zkušeností, aby takovou roli zvládla. Naopak dobrá je hudba Trevora Jonese, ačkoliv místy se až příliš podobá tomu, co skladatel předvedl v Merlinovi. ()
Caesar přijede do Egypta a vůbec se nezajímá o Pompeia. Možná proto, že tu žádný Pompeius není a Caesar přijel "vybírat daně"? Žádný koberec, žádná Arsinoe, myslím, že snad ani ten Ptolemaios se neobjeví. No zkrátka jsem tenhle nehistorickoneumělecký nepodarok kdysi dávno (asi před 15 nebo více lety, ani netuším, jak jsem se na profilu tohoto filmu ocitl právě teď) vypnul asi po půlhodině, někde ve chvíli, kdy Kleopatra hystericky zařvala "oni pálí moji knihovnu". ()
Taková roztomilá pohádka na dobrou noc, pokud máte rádi tmavé bradavky prosvítající skrz světlou látku a ženy si necháváte doručovat v kobercích. To se bude na co dívat. Pokud ovšem míváte choutky, že byste si postelovou politikou mohli přičichnout k mnohem větší říši, než je ta vaše, tak se můžete těšit maximálně na staříka, který se nechá zavraždit a ještě při tom ukazuje křečáky, nebo na kulturistu s parukou. Nebo si prostě můžete lehnout před televizi, civět na ni a v reklamách snižovat zvuk, jak se to u televizních filmů dělá. ()
Nakonec jsem jednu hvězdičku přidala. Je to srovnatelný s o něco dříve komentovaným Augustem. Hodně romantický, něco na způsob, "tak bych chtěla, aby to bylo", viděno tentokrát z Kleopatřina pohledu. Knihu od Margaret George - Paměti Kleopatry, na jejíž motivy to bylo natočeno, jsem četla (vyhýbám se jen klasice typu Vojny a míru nebo Janě Eyrové :-)). Žádný zázrak, ale vcelku solidní. Film je podobný případ, přičemž jeho úroveň se pro mě zvyšuje vždy v okamžiku, kdy se objeví Billy Zane. Musím přiznat, že nejen on, ale snad všichni ti, které jsem kdy viděla v roli Marca Antonia, počínaje Richardem Burtonem a konče Jamesem Purefoyem, mě donutili k úvaze, že pokud takto opravdu vypadal, lituji, že nejsem Kleopatra nebo alespoň Fulvie... (s radostí bych s nimi, totiž s ním, sdílela osud...) :-)) ()
Pro porovnání s Kleopatrou z roku z roku 1963 je tento dvoudílný televizní film svižnější, akčnější a jednodušší. Po historické stránce pak ještě mnohem víc nepřesnější. Postavy jsou rozseknuty do děje vcelku jednosušše - Caesar, Antonius - hodní /Brutus, Octavian - hajzlíci a Kleopatra - prostě žena která se přes postel snaží hájit zájmy své i své země = tak trochu děvka. Kostými i výprava jsou na tv produkci na slušné úrovni a hlavně má film k dispozici trio kvalitních herců - Dalton, Zane a Graves a jednu kočku - Leonor Varela. Navíc podtrženo krásnou hudbou Trevora Jonese. ()
Galéria (13)
Fotka © Hallmark Entertainment
Reklama