Hra na oliheň

Seriál jsem záměrně nesledoval v době uvedení a obrovského hypu, který byl kolem. Ne z důvodu, že bych si myslel, že to bude hloupost, jen jsem nechtěl být ovlivněn okolím. Plno lidí v té době zjistilo, že jihokorejci točí a točit opravdu umí a mne unavoval fakt, kdy mi každý druhý známý zvěstoval, jak je jejich tvorba zajímavá a co neobjevil. Když jsem to samé říkal o více než 20 let nazpět (a od té doby zmíněná tvorba jen stoupala co do poštu, ale i kvality), nikdo mi nevěřil a každej jen ohrnoval nos. Ve své době (rok 2001) byl pro mne film "Musa" (u nás jako Válečník) naprostým zjevením, co se týče historického eposu, filmařiny i herců, naprostým zjevením a tehdy relativně neznámý Woo-seong Jeong se rázem stal mnou vyhledávaným hercem, což platí dodnes. Ale zpět ke Hře na oliheň. Mnoho lidí bylo uchváceno spíše z realističnosti, myšlenky a brutality, než samotnou kvalitou. Přeci jen, kdo v době uvedení viděl Battle Royale, nemůže jej Oliheň šokovat. Co mě ale mile překvapilo je pěkné prokreslení několika "hrdinů", jejich motivace, životní strasti a celkově jejich podání. Každý je povahově zcela jiný a přesto je svedly dohromady stejné hříchy minulosti a vidina lepší budoucnosti. Proto mne tento seriál zaujal a to ani nepatří k tomu nejlepšímu co korejci umí. Musíme to brát jako konzumní Netflix produkci, kdy není moc času a prostoru na kamerové parády, krásné zpomalovačky a dechberoucí kompozice. Takže závěrem - pokud nejste fanda východoasijské produkce, budete pravděpodobně uhranuti vším, co uvidíte. Pokud fanda jste a máte nakoukáno, nejspíš budete spokojeni a rádi za to, že Netlix dává do Koreje spousty peněz. (28.05.2022)

Asi nejsilnější epizoda. Stejně jako jako někteří "hrdinové" odcházeli z této hry v slzách i já po shlédnutí tohoto dílu na férovku brečel. (29.05.2022)