Káčerovo

Nezabudnuteľný seriál, ktorý považujem za najlepší seriál pre deti všetkých čias a aj za najlepší kreslený seriál všetkých čias. Miloval som príbehy kde vystupovali Hui, Dui, Lui a strýko Držgroš a tiež Dlhoprstí, káčer Donald, toho letca, malú kamarátku bratov a iné postavičky z tohto seriálu. Veľmi sa mi páčil, či už český dabing, tak aj ten slovenský. S týmto príbehom som doslova žil, sníval som o cestách po svete a vesmíre, tak ako cestovali oni a objavovať poklady a mýty, báje, nové svety a podobne. Mať tak trezor ako mal strýko držgroš, tak by sa mal svet aj ja a moja rodina lepšie. A to plávanie v tých peniazoch nemalo chybu. Sledoval som to doma, u babky, s kamarátom. Veľa inšpirácie do života som pochytil práve z tohto seriálu, až ma mrzí, že to nemá ďalších minimálne tisíc pokračovaní. Toľko dobrodružstva správne naladí každé dieťa na život. Nádherne animované a farebné, navyše s nádhernou ústrednou zvučkou. Najlepšia Disneyovka, akú som kedy videl. Toto je moja srdcová záležitosť, milujem ju. (02.04.2012)

Káčerovo ma zastihlo až v staršom veku (10/11 rokov), keď som už bol oddaný fanúšik egmonťáckeho časopisu Káčer Donald. Aj preto ma seriál nikdy až tak nechytil. Seriálu chýba skoro všetko, čo bolo tak geniálne na komiksoch. Hlavným záporom je akčný dej, kde hlavné postavy lietajú po celom svete a čakajú ich rôzne nástrahy. V podstate je to viac Indiana Jones (nuž, rok vzniku...) ako univerzum Káčera Donalda. Na komiksoch som miloval tú úžasnú ničím nerušenú atmosféru fiktívneho sveta s vlastnými pravidlami a absolútnu voľnosť príbehov, ktoré raz boli o tom a inokedy o niečom úplne inom (a stále boli originálne a vtipné - veď aj Inception vykráda jeden komiks Káčera Donalda). To všetko seriálu chýba - je až príliš spätý s našim svetom a je až príliš zameraný na akčnú dejovú líniu. Nehovoriac o tom, že charaktery postáv (obzvlášť Strýko Držgroš) sú značne posunuté. No stále sú to káčatá z Káčerova... (07.12.2010)

První a zároveň asi nejlepší Disneyský seriál, který u nás po revoluci běžel. Strýček Skrblík a jeho synovci Kulík, Dulík a Bubík, Rampa McKvák, Šikula, paní Čvachtová, Magika von Čáry, Hamoun, rafani. Ti všichni se stali nedílnou součástí mého dětství, stejně jako titulní píseň nazpívaná Vildou Čokem. Tu jsem si s kamarády mnohokrát zazpíval. Jednotlivé díly byly často hodně nápadité. Vždy bylo čím překvapovat. Počínaje dobrodružnými cestami, kouzly, sci-fi zápletkami. Mělo to všechno a mělo to vtip. Výborný dabing! Celý týden jsem nedočkavě čekal na neděli a na nový příběh. Spoustu dílů jsem si i nahrával na VHS, abych to pak ten týden vůbec vydržel. KAČEŘI prostě byli IN a jen málokdo z mojí generace je nezná. Při vzpomínkách na tu dobu se neubráním stejné nostalgii, jako strýček Skrblík při pohledu na svůj první uspořený desetník. TEĎ K VÁM DĚTI Z DÁLKY LETÍ KAČER…..HÚÚÚuuuu……PŘINÁŠÍ SEM KOUZELNOU ZEM KAČER….. (09.02.2011)

Jedním z nejpříjemnějších důsledků Sametové revoluce bylo to, že mě a moje vrstevníky tenhle seriál při své české premiéře zastihl ještě jako malé děti, které seděly v neděli večer doma u často ještě černobílých televizí a slintaly nad každým dalším dílem kačerů. Dokonalé, dokonce natolik, že jsem chtěla mít růžové šatičky a růžovou mašli ve vlasech. Jediné růžové oblečení, které jsem kdy chtěla, Kačko. Že se jedna ze zastávek pražského metra jmenuje Kačerov považuji za poklonu všem z Kačerova. (05.11.2010)

Kačery jsem sice neviděla už hodně, hodně dlouho, ale pokud mi naši nekecali, byli právě oni tím prvním, u čeho jsem jako malé dítě vydržela sama sedět a souvisle to sledovat. Museli mě zaujmout opravdu hodně, protože mé téměř tříleté Já dokonce lidem vykládalo, že můj mladší bratr se bude jmenovat Skrblík. Myslím, že nemá smysl nic dodávat, hvězdičky jsou v tomto případě jasné. (03.07.2022)