Na čiernej listine

Politická satira z padesátých let ve Spojených státech z tehdejší vlny hledání vnitřního nepřítele. Allenův humor je zde až na několik málo bonmotů spíše ukrytý pod povrchem jako hlubinná řeka a spočívá více v komplexní absurditě celého systému špiclování než v jednotlivostech. Pro nás je komické zejména to, jak tehdejší americká situace připomíná československý komunistický dohled nad správnými postoji svých socialistických občanů. (12.11.2011)

Určite sa to realistické zobrazenie vážnej témy s prívetivým, nadneseným humorom dnes zdá mnohým dnes už absurdné, ale vtedy to tak bolo a 'zakazovalo' sa takmer všade. Film je tým realistickejší a uveriteľnejší, že jeho stvorenie mali a svedomí ľudia, ktorí si tieto somariny museli pretrpieť. A nebolo lepšieho podania ako zobrať si na mušku tento problém s výsmechom a satirou. Veď už samé o sebe je to na zaplakanie. K dokonalosti by som prihodil ešte pár zrniek humoru. 80%. (07.12.2007)

Smíšený pocit nenastává pouze ve chvíli, kdy se vám tchýně zabije ve vašem novém autě, ale zmocňuje se vás i tehdy, jestliže 45 minut umíráte nudou a poté si nenasytně vychutnáváte svižné a přesvědčivé dialogy s originálními gagy. The Front je bohužel tento případ. Rittův charakteristický rukopis se v první části utápí v záplavě mdlých dialogů, během nichž se sice divák dozví něco o mccarthyově epoše, ale nutkání sledovat hodinky je bohužel až moc časté. Druhá část však razantně mění svojí tvář a divákovi štědře servíruje jeden skvostný okamžik za druhým. Skvěle zrežírovaná je kontrapozice humorných situací s těmi dramatickými. Závěrečná věta Howarda Prince, která vypoví o této antikomunistické éře víc, než 50 politologických knížek dohromady je lahodnou třešničkou na dortu. Velmi specifický film. (16.11.2013)

Chvílema jako kdyby to Woody napsal sám. Jenomže na jeho rukopis je postava Howarda Prince přeci jen příliš seriózní, vážná, důstojná a nedělá kraviny (kromě vzdorokonce). Docela dobře si umím hypoteticky představit verzi, ve které by Woody vyváděl mnohem víc skopičin - tak třeba jakákoliv situace, kdy on jako předpokládaný autor má něco zodpovědět, ale nemůže, protože nemá ani ánunk, co se po něm chce. To by už byla typická allenovka. Škoda, že mi nebylo dopřáno vidět film v původním dabingu, i když i novácký z roku 1995 je ještě slušný. (11.11.2012)

Kto môže najlepšie nakrútiť film o „čiernej listine” , ako ten, ktorý sa na nej v skutočnosti ocitol ? Martin R-I-T-T by teda mohol rozprávať, keď bol skoro v totálnej RITI ! Aj iní vo filmovom ansámbli. V 50. rokoch si Výbor pre neamerickú činnosť „posvietil” na osobnosti zo zábavného priemyslu, ktoré by mohli sympatizovať s komunistami. Následne vytvorili B.L.A.C.K L.I.S.T, kde si mohli vynájsť každý svoje meno. Nachádzali sa na ňom ako herci, tak aj scenáristi. A tento film rozpráva o tom z dvoch pohľadov. Jednak o pokladníkovi Howardovi Princovi, ktorý sa vydáva za televízneho scenáristu, ktorým v skutočnosti nie je, totiž jeho priatelia ho požiadali, či by im takto nepomohol, že oni budú písať, a on si publicitu ukradne pre seba, skrátka každý má právo na svojich „5 minút slávy” . Spisovateľa, ak odstavia na druhú koľaj, tak stále môže pokračovať vo svojej obľúbenej činnosti, trebárs pod pseudonymom, alebo poprosí kamaráta. A čo herec. Aké má on možnosti ? Určite horšie ! Jedine uviazať si slučku na krk a obesiť sa na najbližšom strome ? Vyskočiť z okna ? Hodiť sa pod vlak ? Asi tak nejak, pokiaľ je labilnejšej povahy, urobí to. HECKY BROWN má na to podobný pohľad. Trošku chaotickejší strihovo, lepší v scenáristickom uchopení, za prispenia WOODYHO a ZERA ide o brutálne úprimný film, ktorý nenecháva nič na náhodu, ale ponúka možnosť exkluzívneho nahliadnutia, ako sa cítili osoby, ktoré sa ocitli na nepeknom vysvedčení... (17.02.2018)