Gróf Monte Christo

Poslední verze je snad to nejhorší, co bylo na motivy klasického románu Alexandra Dumase natočeno. Tak zmršenou a po americku vylepšenou adaptaci jsem jaksi nedokázal strávit. Dodnes mě obrazně bolí z toho břicho. Bolení „břicha“ sice přejde, ale ta horká pachuť v ústech zůstane nadlouho a objeví se vždy, kdy si na tento paskvil vzpomenu. (30.12.2012)

Dumasovy knihy mne provázely celé mé dětství a Hrabě Monte Cristo z nich byla nejoblíbenější (se Třemi mušketýry jsem román také četl několikrát), proto bohužel pro filmové adaptace-slátaniny tohoto typu opravdu nemám pochopení (ostatně i většina filmů o třech mušketýrech stojí za starou belu, a to opět zejména americké snímky). Mrzí mne, že jsem zatím neměl možnost vidět Monte Crista z roku 1955 s Jeanem Maraisem. Ten má alespoň knize úměrnou stopáž (poznámka: v tomto mém srovnávacím hodnocení neberu v potaz seriálovou tvorbu, která má ovšem možnost absorbovat nepoměrně větší část děje předlohy, v čemž je oproti celovečerním filmům zejména v tomto případě ve výhodě)... (23.11.2008)

Dala jsem si léto ala Monte Cristo (začala to zrenovovaná verze s Maraisem 1954, pak Chamberlain 1975, Depardieu 1998 [asi jsem divná, ale mě v té roli neurážel jako ostatní] a věrně věrná série z roku 1979 v původním znění), do toho četla celých šest svazků Dumase a znovu si uvědomila, jak skvělý příběh to je, jak propracované postavy a filozofické úvahy, až je to pro lidi škoda. Bohužel jsem maximalistka, tak jsem se rozhodla to zakončit i touto emerickou záležitostí, což byl takový úkrok vedle, že si budu muset pustit ještě nějakou jinou verzi znovu, ať to přemáznu! Tady je vidět, že ani zvučná jména a pěkné exteriéry nezmůžou nic. Přitom stačilo tak málo (někdo už to tu zmiňuje), mohli to pojmenovat třeba Láska a zrada nebo Tenkrát u moře... mew. (27.08.2021)

Je neuvěřitelné, kam až jsou ochotni hollywoodští popkornéři a rutinéři ve své sebestřednosti a nablýskanosti ochotni zajít. Na druhé straně mne úžas nad drzostí s jakou překopali klasickou evropskou předlohu (mojí oblíbenou), společně se zvědavostí, jak daleko ve svém prznění zajdou, přikoval do křesla a díky tomu jsem film dokoukal do konce. To je jediný důvod. Jedna hvězdička za vězeňskou kapitolu. (03.05.2008)

Domnívám se, že největší problém tohoto snímku spočívá v jeho názvu, kdyby se jednalo o dobrodružný příběh mladého muže jiného jména, diváci by to určitě přijali lépe.. Mě to vyprávění celkem bavilo, líbilo se mi a musím jedním dechem dodat, že James Caviezel je zajímavý typ.. Se závěrem jsem se moc nepopasovala, ale budiž, holt je to jiné.. (13.04.2024)