Velká iluze
La Grande Illusion
Grand Illusion
Réžia:
Jean RenoirKamera:
Christian MatrasHudba:
Joseph KosmaHrajú:
Jean Gabin, Dita Parlo, Pierre Fresnay, Erich von Stroheim, Gaston Modot, Marcel Dalio, Jacques Becker, Jean Dasté, Julien Carette, Claude Vernier (viac)Obsahy(1)
Dva francoužští důstojníci, kapitán de Boieldieu (Pierre Fresnay) a poručík Maréchal (Jean Gabin), jsou sestřeleni nad bojovou linií nepřítele a posláni do zajateckého tábora. Tam díky vzájemnému porozumění s ostatními vězni pomáhají budovat tajný podzemní východ. Osud je k nim však nemilosrdný. Den před plánovaným útěkem dochází k přesunu zajatců. Hlavní myšlenkou Renoirova snímku je víra v dorozumění lidí různých národů, ras a vyznání. (caligari)
(viac)Videá (2)
Recenzie (135)
(1001) Mám z toho podobný druh deprese jako z Čapkových her a skečů Voskovce a Wericha, protože je to dílo "předvečera" a já jako divák mám okno do budoucnosti a vím, co přijde. Renoir se zdá být optimističtější než Čapek, ale zároveň také více odtažitý, neměla jsem pocit žádné intimity a to mi v příběhu o lidskosti zásadně chybí. ()
Na svou dobu, tedy rok 1937 kdy byl film natočen, to musela být bomba ! Z dnešního hlediska působí některé scény naivně, ovšem pokud se díváme na film očima tehdejší noblesy mezi důstojníky znepřátelených armád, pak režisér RENOIR dosáhl bravurního výsledku. Je to "velká iluze", že by takhle měla dopadnout každá válka. ()
Silná myšlenka, zvlášt v době vzniku. Jenže na můj vkus je podávána poněkud prvoplánově a v některých scénách až směšně okatě (a teď pro kór blbé aneb zdravím úvahu při krmení krávy). Což by mi asi nijak nevadilo, kdyby to byla taková zábava jako zpočátku. Jenže tohle není ani zase až tak odlehčené jako Stalag 17, aby to fungovalo jako komedie, ale zároveň tu chybí i jakékoli drama. Žádné napětí, žádný strach o postavy, prostě nic. Všichni celou dobu pouze školometsky mudrlují nad důležitostí porozumění si napříč jazyky, národy, rasami, klubovou příslušností a kdo ví čím ještě. Vzhledem k tomu, že přes veškerou aktuálnost myšlenky jde stále i o útěkářský snímek, je to trochu na pováženou. Trochu hodně na pováženou. ()
Velká klasika světového filmu a patrně nejznámější Renoirův snímek. Chápu že v předválečném rozpoložení musel film působit silným dojmem, ale pominu-li auru, která Velkou iluzi provází, nepřijde mi film sám o sobě nikterak výjimečný. Ani já se neubráním porovnání s Wilderovo Stalagem 17, který je ale v kategorii morálně útěkářských snímků o parník napřed. 5/10 ()
Galéria (71)
Zaujímavosti (22)
- Titul filmu Velká iluze je odkaz na předválečnou knihu stejného názvu Normana Angella, který v ní argumentoval, že válka je zastaralá, nevědecká a nemožná. Byla publikována v roce 1913. (Kulmon)
- Prezidentu Rooseveltovi bylo umožněno soukromé promítání filmu v Bílém domě během listopadu 1937. (Kulmon)
- Film je zařazen na seznamu "nejvýznamnějších filmů", který vydal Vatikán v roce 1995 na přání papeže Jana Pavla II. Nachází se v kategorii filmů, které jsou významné svou uměleckou hodnotou. (gjjm)
Vlažný neurčitý dojem. 1) 43letý režisér (taky scénář a dialogy) Jean Renoir (syn malíře Augusta Renoira) zobrazil svérázný zajatecký tábor s milou vstřícnou atmosférou, kam se nepřátelští piloti uchylují zřejmě aby si trochu odpočinuli od válečné vřavy a načerpali nové síly. Letečtí důstojníci z nepřátelských armád se k sobě chovají neobyčejně zdvořile, snad až přátelsky._____ 2) Tento idylický obrázek je falešný, pokud si vzpomeneme na bezohledně potápěné lodě (např. Luisitania), letecké nálety na Londýn (ano, už v roce 1916), nasazení bojových plynů na frontě nebo např. tureckou genocidu Arménů. Velká válka rozhodně nebyla válkou gentlemanů._____ 3) Uvedená idyla však není nepravdivá. Letečtí důstojníci byli považováni za elitu (dodnes jsou), létali vlastně jenom důstojníci, mezi nimi mnoho aristokratů, jejichž duchovní odkaz byl mnohem živější, než je dnes a šel napříč národnostmi, národy a státy (šlechta vždy byla internacionální). Pokud byl francouzský důstojník zajat Němci, německá vláda mu vyplácela žold. Po válce pak francouzská vláda tyto platy Němcům nahradila. Inu, noblesse oblige._____ 4) Reminiscence na osobní boj (Velká válka byla první průmyslově vedenou válkou) se stále projevovaly v chování některých postav. Film zobrazuje konec aristokratického pojetí světa. Napříště to nebudou sociální rozdíly, které rozhodnou o individuální angažovanosti, ale jenom zařazení do systémové mašinérie. Proletarizací tohoto typu prošlo hitlerovské Německo, které dalo příležitost osobám z lidu stejně jako sovětské Rusko a další socialistické režimy později. K tomu režisér: La peinture de ce milieu me permettait d'insister sur une théorie qui m'a toujours été chère que les hommes ne se divisent pas en nations mais peut-être en catégories de travail. C'est ce que l'on FAIT qui est notre véritable Nation._____ 5) Snímek není o dobrodružství, neobsahuje jedinou bojovou scénu. Jde proti nacionalismu, antisemitismu i proti válečnému štvaní. Právě toto je zřejmě důvod jeho adorace u nás i ve světě. V době svého vzniku přitom větší pozornost nevzbudil...až na Německo, kde ho Goebbles promptně zakázal. Na politický a humánní obsah poukázali dodatečně až komentátoři v padesátých letech, po otřesných zkušenostech z druhé světové války._____ 6) Stále opakuji, že hodnotím filmy z dnešního pohledu, posuzuji jejich přitažlivost pro mě jako diváka a nikoli umělecký či jiný přínos dějinám. Z tohoto pohledu je snímek poněkud zvláštní. Celou dobu jsem si říkal, jestli si tvůrci dělají legraci anebo to myslí vážně. Typickou ukázkou je dialog dvou důstojníků na útěku na venkově na cestě do Švýcarska. Ozbrojení vojáci se schovají na malé farmě. Poté, co zjistí, že kromě nich je tam žena s malým dítětem, která je zve dál, rozmlouvají o jejím návrhu. Padnou tato slova: Tak pojď, snad nám (ta žena) neublíží. Podobných výroků je film plný._____ 7) A přesto jsem před obrazovkou neusnul, sledování nepřerušil ani neurychlil. Cosi mě přimělo dívat se až do konce. Neumím to pojmenovat. Snad - umění? () (menej) (viac)