Réžia:
Ivan RenčScenár:
Ivan RenčKamera:
Ivan ŠlapetaHudba:
Luboš FišerHrajú:
Jiří Hrzán, Věra Tichánková, Karel Mareš, Helene Verschuur, Miloš Willig, Otto Ohnesorg, Václav Král, Nataša Gollová, Jindřich Heidelberg, Miloslav Novák (viac)Obsahy(1)
Jiří Hrzán (30. 3. 1939 - 24. 9. 1980) byl na divadle, v televizi i ve filmu dobře známým představitelem komických hrdinů. Jednou z mála jeho dramatických filmových postav je hlídač vězňů Josef Vildomec, titulní hrdina málo známého filmu scenáristy a režiséra Ivana Renče. Oproti svým rozpustilým a groteskním figurám zde Hrzán ztvárnil zcela protichůdný typ hrdiny: Pepík Vildomec je doma poslušným synem a v práci zodpovědným a úslužným vykonavatelem příkazů. Ledasco si nechá líbit, a to i od vězňů, které hlídá. Tajně si však vybíjí vztek a ponížení na svém psu, jediné bytosti, která je slabší než on. Svatba s opovrhovanou nalezenkyní Marií a útěk jednoho z vězňů však započnou proces Vildomcovy proměny v sadistickou bestii...
Tento neobvyklý a v mnoha ohledech mimořádný film je jediným celovečerním dílem Ivana Renče. Jeho děj se odehrává v neurčité době a na neurčitém místě, a zcela se soustřeďuje na vnitřní život hlavní postavy (část vyprávění je věnována hrdinovým představám, které se odehrávají na mořském ostrůvku s majákem). Film, který přesvědčivě zpracovává temné stránky lidské psychiky a který se mimo jiné dotýká i rasismu, se v kinech i v televizi objevoval jen sporadicky. Kvůli tomu se neprávem ocitl mezi polozapomenutými díly české kinematografie.
Ještě v roce 1970 vznikaly filmy, nachystané v minulých letech a vyjadřující i tehdejší poetiku. Ivan Renč vytvořil téměř protokolární podobenství, záměrně zasazené mimo čas a prostor, rozehrávající výsostně modelovou situaci. V příběhu dosti klopotném a ne vždy přesvědčivém vypráví o mladém vězeňském dozorci, jenž sní o tom, jak by žil na osamělém majáku. Je svým způsobem směšný, s rozvráceným charakterem, v zaměstnání jen stěží nachází nějaké uspokojení, u vězňů si nedokáže zjednat sebemenší respekt - a hrdina si pak svůj přetlak vybíjí v týrání bezbranného psa. A jednoho dne nastoupí zkratové jednání.
(oficiálny text distribútora)
Videá (1)
Recenzie (86)
Zajímavý příběh romantického snílka a zároveň vyšinutého násilníka v jedné osobě Josefa Vildomce, kterým prostupuje kouzlo starých časů. Silný prožitek tohoto psychologického dramatu je navíc zvýrazněn typicky krásnou hudbou skvělého Luboše Fišera. Renčův Hlídač i Herzův Spalovač jsou unikátními psychopaty československé tvorby a zároveň oblíbenci všech příznivců našeho filmu. ()
byl to divný film, ale hodně mě bavil. proč mít nějaké sny a plány do budoucna, když můžete všechno (včetně empatie a zdravého uvažování) zahodit a stát se krutým sadistou? pepík žije s maminkou a sní o životě na moři. vždy po noční směně se vydá na procházku, jež končí zbitím jeho psa. jednoho dne potká marii a vezmou se. manželství nicméně dlouho nevydrží a rovněž ani pepíkovo dobré chování k vězňům, které hlídá. roztrhá svůj oblíbený obrázek s majákem, vytáhne štětec, namočí jej do bílé barvy, pak do červené a nakonec se z něho stane JOKER.. oh, počkat… tohle je vlastně jiný snímek. pardon. (the lighthouse, předpokládám???) ()
Pan Hrzán se zde zaskvěl a předvedl něco, co bych od něj nikdy nečekal. To "něco" mám na mysli roli, kterou zvládl opravdu bravůrně. Vyšinutí zahrál skvěle. Tohoto herce jsem měl spojeného s komediálními rolemi, ale zde ukázal, že dokázal zahrát vlastně cokoliv. Je vás škoda pane Hrzán. Odešel jste velmi mladý. Mohl jste předvést spoustu dalších skvělých hereckých výkonů a lidé by vás milovali. ()
V jednom dokumentu věnovaném životním osudům Jiřího Hrzána vyprávěl tuším Jan Kačer, že na počátcích své divadelní dráhy se měl Hrzán objevit na jevišti v zanedbatelné úloze, vlastně štěku. Udělal z toho ale tak exhibicionistický výstup, že si představení ukradl v podstatě pro sebe a vyvolal rozhořčení představitele hlavní role. Ze dne na den se zrodila nová herecká hvězda. Tahle vzpomínka se mi vybavila, když jsem sledoval jeho herecký koncert v roli hlídače. S Hrzánem totiž úspěch snímku stojí a padá. Scénář má výrazné rezervy. Chtěl by být podobenstvím o tom, jak se obyčejný snadno manipulovatelný vesnický blb vystavený vlivu vnějšího prostředí a v pozici, kde má možnost zneužít své postavení, postupně změní v tyranskou zrůdu. Jenže druhý Spalovač mrtvol se nekoná, protože případné poselství úspěšně narušují komediální prvky a vedlejší motivy, jakými jsou např. uprchlý recidivista, který si z hlídače nepokrytě dělá srandu, nebo motiv nerovného partnerského vztahu, po zásluze potrestaného. Scénář zkrátka nemá ten správný tah na bránu, ale i tak se jedná o zajímavý, v lecčems provokativní, snímek a doklad vysoké úrovně české kinematografie své doby. Celkový dojem: 80 %. ()
Zeby bol pre mna tento film skvostom, sa urcite neda povedat. A tento film ma zaujima rovnako ako hospodarsky zazrak v Somalsku, Burundi a Rwande. Nic to, uznavam vsak, ze Pepik Vildomec je na prvy pohlad poslusny syn a usluzny vykonavatel prikazov, dokonca si vazni mozu k nemu kadeco dovolit. Co je vsak podstatne horsie, zlost si vybija na bezbrannej faune /pes/. A je tak troch u aj sadistickym bezcitnym hajzlom, ktory zbytocne a bezdovodne trapi miestnu faunu. Ivan Renc /otec Filipa Renca - Requiem pro Panenku a Rebelove/ podla mna rezirovat vedel/vie. 66 % ()
Galéria (12)
Zaujímavosti (5)
- Ako kukučku v nástenných hodinách použil režisér postavičku zo svojho staršieho bábkového filmu Strážce majáku (1967). (Autogram)
- Maják, ktorý Josef Vildomec (Jiří Hrzán) navštevuje vo svojich snových fantáziách, sa nachádza na ostrovčeku južne od chorvátskej Istrie a nazýva sa maják Porer. (Autogram)
- Film Hlídač bol natáčaný v Kladne, Klatovách, Kouřimi a v chorvátskom meste Pula (vtedajšia Juhoslávia). (dyfur)
Reklama