Dva papežové

Jsem věřící, takže náboženské téma mě zajímají. Je ale pravda, že od smrti asi jednoho z nejoblíbenějších papežů Jana Pavla II. jsem o Vatikánu moc velké mínění neměla. Tenhle film mě tak trochu vtáhne do doby, o kterou jsem se přestala zajímat a překvapivě to funguje i bez toho, aniž by vás to nudilo. Již od samotného začátku jsem byla na straně Františka, byl mi sympatický a je mi sympatický i v reálném životě, daleko více než Benedikt. Bylo ale hezké pozorovat, naprosto dva odlišné muže, kteří na víru mají odlišný názor. Herecky je to bravurní, klaním se před jejich italštinou, latinou a španělštinou, protože jen polovinu filmu mluví anglicky, zbytek cizími jazyky. (29.12.2019)

V první hodině jsem tak trošku tápal nad tím, proč jsem si, krom doporučení Netflixu, pustil film, který jde tématicky úplně mimo mě a měl jsem podezření, že mě bude nudit. V té druhé mě ovšem příběh chytil za srdce a celkem jsem si oba papeže vychutnával. Pryce i Hopkins jsou nezklamavší stálice a celkem dost jsem se dozvěděl o situaci ve Vatikánu od roku 2005, tedy smrti Jana Pavla II, o kterém jsem měl mírně větší povědomí. Popcornožroutům nedoporučuji, ale pokud se vám líbil trailer a trošku se toho, podobně jako já, obáváte, řikám vřele do toho. Velké překvapení, zvlášť po první klasičtější polovině. V té druhé přijde feel-good podívaná, kterou byste u podobného filmu nečekali...7,5/10 (27.12.2019)

Vynikajicne nasnimana konverzacla dvou stariku. Z hlediska vyrovnanosti byl Ratzinger scenaristicky ponekud v nevyhode na to, ze je bran za intelektuala, ale reziser se holt vice zameril ma dobraka Frantiska. Za me tempo filmu ztracelo prilis dlouhymi flashbacky, ale byla to jen drobnost v grandiozni herecke show. (05.01.2020)

Herecká epopej dvou stárnoucích bardů, citlivě naroubovaná na nejdůležitější muže církve, řešící všechny starosti, radosti i smutky s tím související. Tím vším je snímek The Two Popes režiséra Fernanda Mierellese, jenž nás zavede do hlubin fungování Vatikánu, procesu volby papeže a minulosti toho současného – papeže Františka. A i když se jedná o krystalicky čistou konverzačku, vězte, že se nebude nudit téměř vůbec. Všechny dialogy jsou břitké a krásně vypointované, pročež nemáte skoro žádný problém se dokonale ponořit do verbálního šachového turnaje mezi oběma muži a celé si to královsky užít. Je zde tedy jasné, že tento úspěch by byl poloviční bez Anthonyho Hopkinse a Jonathana Pryce, kteří zde předvádí jedny z nejlepších hereckých výkonů své dosavadní kariéry. Věříte jim totiž každé slovo, mimiku i emoci, takže to výsledný dojem z celého snímku ještě více prohloubí. Co tedy dodat na závěr? The Two Popes je nádherně nasnímanou poctou dvou papežům i hercům, na níž se až na pár drobných detailů výtečně kouká. Je totiž nádherně staromilská, upřímná a především ojedinělá. Tohle zkrátka musíte vidět. Skvělá práce! (Netflix) „It's not easy to entrust oneself to God's mercy. I know He has a very special capacity for forgetting our mistakes. God forgets, but I don't.“ (06.01.2020)

Jestli jsem měl z některého "akademického" filmu letos strach, tak to byli právě papežové. Nakonec ale zdaleka nešlo o nestravitelnou konverzačku, ba naopak. Hopkins a Pryce to důstojně táhnou a po mé letošní návštěvě Říma a Vatikánu jsem si i ty kulisy tak nějak o to víc užíval. Věřící a fanoušek církve se ze mě po tomto filmu nestane, ale jsem rád, že jsem ho nezavrhl předčasně. 70% (28.12.2019)