Dva papežové

Tak civilní snímek jsem tedy dlouho neviděl. Do dnešního dne mi pořád vrtalo hlavou, že se oba hlavní aktéři dočkali nominace na Oskara za vedlejší roli............teď ale nemohu říct na jejich adresu ani popel. Tak výtečné herecké výkony se dnes již pramálo vidí, jak Hopkins coby konzervativec Benedikt XVI., tak i Pryce coby papež, jenž si rád pustí fotbal, oba tito herečtí velikáni se poprali se svou rolí přímo nadpozemsky. Člověk by si mohl říct, že takové charakterové protipóly nemůžou být ve stejný moment na obrazovce pospolu, ale tvůrci se věnovali jejich dialogům do posledního detailu, tudíž ve výsledku věnovali zde máme rozmluvy s notnou dávkou důvtipu.....prostě si každou větu užijete plnými doušky......Povídání o běžném životě nebylo snad nikdy zábavnější...........Přidejme k tomu atraktivní neokoukané prostředí katolické církve, excelentní střih s perfektní kamerou a oba zmíněné hlavní protagonisty. Paráda se vším všudy.......Mohu doporučit všem, neboť zde si najde každý něco, co se mu jednoznačně zalíbí. Za mě dávám 85 % (24.03.2020)

Jestli jsem měl z některého "akademického" filmu letos strach, tak to byli právě papežové. Nakonec ale zdaleka nešlo o nestravitelnou konverzačku, ba naopak. Hopkins a Pryce to důstojně táhnou a po mé letošní návštěvě Říma a Vatikánu jsem si i ty kulisy tak nějak o to víc užíval. Věřící a fanoušek církve se ze mě po tomto filmu nestane, ale jsem rád, že jsem ho nezavrhl předčasně. 70% (28.12.2019)

Film má dve hlavné roviny. V jednej sledujeme rozhovory dvoch pápežov a tie sú vďaka ich charizmatickým predstaviteľom dostatočne pútavé aj keby sedeli pred televízorom a kukali na futbal. Vďaka nim až tak nevadí ich čiernobiele stvárnenie. Jeden je extrémne konzervatívny s prísnym výrazom a druhý je liberál s vrelou tvárou. Je jasné komu sa nadržiava. Okrem iného aj tým, že v druhej rovine je film životopisom toho liberála a vďaka mnohým flashbackom sledujeme jeho životný príbeh. Tie ma vôbec nebavili. Bez nich by to bol oveľa lepší film. Takže celkovo to je celkom pôsobivý film z prostredia, ktoré ma normálne vôbec nezaujíma a bolo poučné o ňom niečo zistiť a na x ďalších rokov nechcem o cirkvi zase nič počuť. 6/10. (24.12.2019)

Dělat kůl dědečky z generálních nenažerů nejvražednějšího a nejzlodějštějšího korporátu světa, nejvyšších představitelů institucionalizovaného tmářství a demagogie, předsedů světové unie pederastů a bezskrupulózních pasáků mentálně malomocných, kteří mají ve vzdělaném a civilizovaném světě 21. století asi tak stejné místo jako zlé bludičky, lákající v lese zbloudilé tupouny do bažin, je přinejmenším amorální! A moc se mi líbí, jak ti pohádkáři oficiálních PR životopisů těm blahoslaveným vždycky hezky podají tu volbu nejvyššího pedofika! Jakmile se ten úřadující odebere do pekla (popřípadě do předskandálního důchodu), sejde se červený starobinec rozkokošných filantropických a altruistických staříků, kteří si bezelstně zahrají bingo o to, kdo bude další náměstek Ředitele, pomodlí se a zvolí toho nejsvětějšího. Když se to napoprvé nepodaří, prostě spálí pár petlahví a pneumatik a dají další kolo. Jako zázrakem vždycky nějak odpadne ono téměř vražedné politikaření, prospěchářské lísání se, kouření zteřelých čuráků a uplácen budoucími funkcemi, protože vítěz bere nejen červený telefon s přímou linkou na Ředitele, ale i absolutní moc nad celým stádem pomatenců. A to už jednoho pěkně prokrví před foukáním do šalmají v sakristii s bambini di Roma. A do toho andrzénování tu máme naprosto ubíjející traktát a snahu o riefenstahlovské polidšťování dvou senilnějících zastánců středověkých demagogických dogmat, metel buzerantů, vrahů přirozeně potrácejících matek, tutlalů pedofilie a šiřitelů viru HIV zakazováním šprcek - Scharführera Ratzingera a juntového přisluhovače Chorchého Koniáše. Famózně zahraná totální pruda, která navíc nemá svou závadností moc daleko k tomu, jako kdyby někdo natočil, jak citliví intelektuálové Hitler s Musolinim čumí na zápas Herthy Berlín a Lazia Řím a lidsky přitom rozjímají nad neotřesitelnými myšlenkami Meinkampfu. (07.01.2020)

Tak tady je celkem jasné, komu autoři fandí, ale moc se mi líbilo, že i přes viditelné protěžování budoucího papeže Františka tu nedochází k lacinému odsudku konzervativního směru reprezentovaného Benediktem XVI.. Během vzájemných rozhovorů sice Benedikt tahá za kratší konec, ale Meirelles to dokázal podat natolik jemně, že má divák pocit absolutní vyváženosti. To by samozřejmě nešlo bez kvalitně napsaných dialogů a obou hereckých veteránů veteránů přičemž si troufám napsat, že pro Pryce se jedná o životní roli. Jeho podoba s papežem Františkem je úžasná. Vedle slovních cvičení se film věnuje i minulosti současného vatikánského šéfa a jeho nejasné úloze během tzv. špinavé války probíhající v Argentině v 70.letech, jeho proměně z konzervativce pokrokáře a působivé jsou i výjevy z konkláve. Fotbalový závěr pak pohladí po duši. Pokud měli autoři za cíl přiblížit nejvyšší představitele katolické církve lidem, tak se jim to povedlo téměř dokonale. Dukovu kritiku nechápu. 90% (19.06.2020)