Requiem pro panenku

Efektně natočený, nicméně ve skutečnosti povrchní film, který je na hony vzdálený skutečným událostem a charakterům, ze kterých vychází. Renč je filmový profesionál, který je výborný pro natáčení reklam a videoklipů, ale v hraném filmu vždycky v té či oné míře inklinuje ke kýči. V tomhle snímku nejde ani tak o skutečné drama, jako spíš o pečlivě vykalkulovanou hru s divákovými emocemi. Tenhle kousek mimochodem patří k tomu lepšímu, možná vůbec nejlepšímu, co kdy v hraném filmu dokázal. Jestli ten film funguje, tak je to taky díky přítomnosti Geislerové a celkově chytrému castingu. Celkový dojem: 60 %. (23.06.2006)

Temné a depresivní drama, které se Renčovi povedlo( až na zbytečnou exhibici ve sprše). Nejlepší film představitele kdysi malého Julia Fučíka. Je však třeba připomenout, že film je stále uváděn s dovětkem - podle skutečné události, což je lež. Dívka Věra K. ( zde jako Marika) byl opravdu nezvladatelný spratek, který vše na nebohé vychovatelky nahrál a při výsleších si ona údajná zvěrstva vymyslel. Když v polovině 90.let vyplavala pravda na povrch, J.Klíma se vychovatelkám, jimž onen spratek spolu s filmem zkazil život, omluvil. F.Renč tak nikdy neučinil... (17.11.2010)

Snímek, jenž si ve své době získal slušné jméno a výrazně zabodoval u diváků. Herecky si v něm odbyla premiéru tehdy 16-letá Aňa Geislerová a již tehdy ukázala, že je skutečně velmi dobrá herečka a umí se do role naplno položit. Filip Renč jako režisér také dokázal, že oprávněně patří mezi velké talenty českého filmu, což už sice v dalších letech nenaplňoval zcela podle představ, ale přesto patří mezi naše špičkové tvůrce. Kromě Geislerové odvedly dobré výkony i další herečky, zejména Bára Hrzánová a Eva Holubová. (24.06.2003)

Hledám správná slova... Jsem nezatížena skutečnými událostmi a ani na film nehodlám pohlížet jako na ovlivněný reálným předobrazem. Líbil se mi podobným způsobem jako třeba Orwellův román 1984 nebo film Dogville - lidi jsou svině. Z dnešního pohledu (2008) mi film už přijde jako "klasický", asi že už jsem viděla hodně podobných snímků, které třeba vznikly až poté, ale dostaly se ke mně dřív. Proto mě nepřekvapily ani herecké výkony zejména "fašistických soudružek", neboť dneska je jasné, že jsou to skvělé herečky. Renč se možná trochu přecenil (v herecké poloze), ale když mlčel a jenom koukal, byl krásně démonický (ale ne tak jako v Nesmrtelné tetě). Pro vyvažující efekt mi chyběla nějaká výrazně kladná postava - protože hlavní hrdinka to rozhodně nebyla (ač donucena, byla to vlastně vražedkyně, a nemocná nebyla, čili plně odpovědná za své činy). (14.05.2008)

Tady je každé slovo zbytečné. Film, který náleží k mým nejsilnějším zážitkům vůbec a s výpovědí, která nemůže diváka nechat chladným. Filip Renč našel téma svou silou sdělné divákům na celém světě, téma, které operuje se základními hodnotami, nepoplatnými konkrétní době ani konkrétní společnosti. Strhující herecké výkony patnáctileté Anny Geislerové, Báry Hrzánové, Soni Valentové a Evy Holubové dovádějí film k výjimečné sugesci. (09.08.2010)