Réžia:
Brandon TrostScenár:
Simon RichKamera:
John GuleserianHudba:
Nami MelumadHrajú:
Seth Rogen, Maya Erskine, Sarah Snook, Jorma Taccone, Sean Whalen, Joanna Adler, Jeff Daniel Phillips, David Mattey, Marsha Stephanie Blake, Geoffrey Cantor (viac)Obsahy(1)
Snímek Americká nakládačka je inspirován povídkou spisovatele Simona Riche publikované v časopise New Yorker. Seth Rogen se představuje v hlavní roli živořícího dělníka Herschela Greenbauma, který ve dvacátých letech minulého století emigruje do Ameriky v naději, že své milované rodině zajistí lepší život. Jednoho dne se mu však během pracovní směny v okurkárně stane nehoda, při níž spadne do kádě, která ho uvězní na 100 let. Lák ho dokonale zakonzervuje a když se pak znenadání probudí v současném Brooklynu, zjistí, že nezestárnul o jediný den. Vydá se hledat svou rodinu, ale brzy se zarmoucením zjistí, že jediným žijícím příbuzným je jeho pravnuk Ben Greenbaum (také v podání Rogena), vlídný a mírumilovný programátor, který s Herschelem nikdy nemůže najít společnou řeč. (HBO Europe)
(viac)Videá (1)
Recenzie (93)
Hlavně ze začátku se to chtělo strašně podobat Boratovi a bylo to celkem koukatelný. Jenže to trvalo jen deset minut. Pak totiž hlavní hrdina spadne do sudu s lákem a probere se po 100 letech. Jsou tisíce možností, jak z toho vytřískat dobrou komedii, ale způsob, jakým se to pojalo tady byl asi ten nejnešťastnější. Od té doby jsem se totiž ani jednou neusmál a dokoukal nakládačku jenom z povinnosti. ()
Od Setha Rogena som už videl všelijaké bláznivé podivnosti, no to nie je tento príklad. Pri tomto snímku akoby sa unormálnil a snažil sa prísť s niečím vážnejším, dumavejším, no zároveň i zábavným. A myslím, že sa mu to celkom podarilo. Na pozadí humorných postavičiek a vtipných scénok beží medzi riadkami niečo oveľa hlbšie. Ako napríklad hľadanie svojich koreňov, úcta k svojim predkom, rodina ako základ všetkého, priateľstvo a nezištná pomoc druhému.... Veľmi príjemné spojenie vážnejších tém s funkčnou zábavou. Nadpriemer. 75/100 ()
Při sledování téhle Nakládačky jsem si vzpomněl primárně na dva dost odlišné filmy - na Méďu (ano, toho Méďu s Markem Wahlbergem) a na německou satiru Už je tady zas, v níž do současnosti procitá sám Adolf Hitler. První zmíněný titul připomíná Americká nakládačka přístupem okolí a světa k hlavní postavě, která by vůbec neměla být naživu - po jejím probuzení padne vědecké vysvětlení, které divák neslyší, a všichni jsou uspokojeni a záležitost dále neřeší (jak je ostatně v Méďovi zmíněno, 'Každému je to u prdele'). S druhým snímkem lze nalézt spojení v procitnutí 'mrtvého' protagonisty v nové historické etapě a posléze také jeho poznávání sociálního či ekonomického systému a vliv na politicky a nábožensky formované okolí. Film tak na pomezí několika žánrů ustavuje konflikt, jenž se na vnější úrovni odvíjí mezi dvěma hlavními aktéry a dvěma přístupy k dnešní společnosti, zatímco na vnitřní úrovni a v rámci konstrukce díla spočívá v oscilaci mezi historickým kontextem ve znamení tradic židovské kultury a sociální dramedií o muži, který skrze vlastní nevědomost vyvolává dojem své neuchopitelné geniality. V tomto ohledu není snímek vůbec špatně koncipovaný a obě roviny zaklapne do plnohodnotně uzavřeného rámu, ale tyto roviny bohužel nejsou sami o sobě dostatečně propracované a soustředěné. Po onom svérázném ustavení a setkání dvou hlavních postav se začíná mezi rovinami dost manipulativně přepínat, a zatímco cesta Herschela k veřejné slávě a kontroverzi je zábavná a vynalézavá, konflikt s jeho potomkem postrádá hlubší nádech a veškeré dramatické momenty přebíjí poněkud nezáživné komediální vsuvky. Nevyhnutelně tak zůstává znatelná pachuť nad nenaplněným potenciálem zajímavého námětu - humorně pojaté přemýšlení nad přetrvávající společenskou segregací a vlivem internetu je fajn, ale je poměrně rychle odbyté a chybí mu silnější argumentační stanovisko. Jde zkrátka o podařenou komedii s dramatickým přesahem, která však nevyhnutelně trpí zjednodušováním. Palec nahoru ale už jen za další filmovou variantu cestování časem, jakou bych dosud očekával leda tak v Rickovi a Mortym. 65% ()
Nakládaný Seth Rogen v dvojroli postav dělící celé století. Z hodnocení jsem měl celkem obavy, které se ale naštěstí až tak nevyplnily. Ve schopnějších a odvážnějších rukách mohl být film klidně o půl hodinu delší a věnovat se více do hloubky rozdílům v chování a obou hrdinů. Takto se jen tak klouže po tématech, aby se došlo v ději dost daleko. Dost věcí není vysvětleno, ani si tvůrci nelámou hlavu s obhajobou některých zvratů. Prostě šup šup, aby se naši hrdinové posunuly o značný kus cesty dál. Ale ve výsledku to není tak špatné, párkrát jsem se zasmál a sblížil jsem se lehce s oběma hrdiny. ()
Seth Rogen je sympaťák a námět tohohle filmu mi přišel opravdu zajímavý a zábavný, a tak jsem se zhlídnutím dlouho neváhal . Rogen ve své dvojroli je opravdu sympatický, i když v průběhu filmu je čím dál víc zjevný, že jako starý morous z neexistující evropské zemičky je mnohem přesvědčivější než jako hipster-mileniál, co vyvíjí aplikace na mobil. Občas je to až zvláštní casting a skoro jsem si až přál, kdyby se vykašlali na tu dvojroli a mladého Greenbauma hrál někdo jiný. Starý Greenbaum je ale super. Film si nehraje na bůhvíjakou realističnost, takže se třeba nikdo dvakrát nepodivuje nad tím, že mezi nimi žije resuscitovaný chlápek z dávné minulosti. Hlavně u první poloviny to vůbec nevadí, protože v ní jde spíše o různé vtípky. Často si American Pickle utahuje z dnešní společnosti. Později je ale film přeci jen trochu zjednodušující a ne příliš chytrý. Greenbaumové se (kvůli docela pitomosti) pohádají a dělají si naschvály. Tady má být film i dojemný a trošičku je, ale o žádnou velkou "dramedy" se rozhodně nejedná. American Pickle je nakonec spíš průměrnější komedií, která je místy sympatickým filmem, ale nejedná se o nic, co bych někomu chodil nadšeně doporučovat. (6/10) ()
Galéria (69)
Zaujímavosti (6)
- Keď Ben (Seth Rogen) spadne na lúke a Herschel (Seth Rogen) mu obväzuje ruku, v prvom zábere je ruka špinavá od blata. V ďalšom zábere obväzovania je ruka úplne čistá. V nočnej scéne už Ben ruku nemá zranenú. (toi-toi)
- V scéne na začiatku filmu, kedy sa dostávame do prítomnosti, je v pozadí vidieť, ako sú na krátku chvíľu postavené dvojičky (WTC) a následne nato tam už nie sú. (MovieCup)
- Velká část filmu se natáčela v Pittsburghu v Pensylvánii. (SONY_)
Reklama