Réžia:
Mehmet Ada ÖztekinScenár:
Kubilay TatKamera:
Torben ForsbergHudba:
Hasan ÖzsütHrajú:
Aras Bulut Iynemli, Deniz Baysal, Nisa Sofiya Aksongur, Celile Toyon Uysal, Ferit Kaya, Hayal Köseoğlu, Deniz Celiloğlu, Mesut Akusta, Yurdaer Okur (viac)Obsahy(1)
Mentálně postižený otec, kterému odebrali dceru, musí prokázat svoji nevinu. Sedí totiž ve vězení za smrt velitelova dítěte. (Netflix)
Videá (4)
Recenzie (59)
Aj dobrý človek sa môže dosať do basy a zaostalý jedinec môže mať väčšie srdce než všetci okolo neho. Film, ktorý právom niektorí prirovnávajú k Zelenej míli, ale pri všetkej úcte je o jeden malý stupeň nižšie. Dobrá hudba vzbudzovala v tomto snímku emócie a donúti zamyslieť sa nad justíciou aj silným zástancom trestu smrti. A prekvapenia vo filme? Tie sú vždy viac než vítané. ()
Memo je otcom malej Ovy. Žijú s babičkou v malej tureckej dedinke. Nie je však ako muži v jeho veku, jeho mentalita zodpovedá mentalite jeho asi 6-ročnej dcéry. Film, ktorý si možno nezaslúžil plné hodnotenie (napr. kvôli takmer idylickým postavám spoluväzňov, miestami trochu naivné), ale ak si ho pozriete, ste plní pocitov o ľudskej dobrote, súdržnosti a obetavosti. O ľudskom svedomí. O čistote detskej duše. Dvaja hlavní protagonisti boli výborní. ()
Hoci sa nestotožňujem s tureckou kultúrou, tento film však u mňa zabodoval. Obsahuje fascinujúco dobre vykreslenú citovú drámu medzi postihnutým otcom a jeho milujúcou dcérou. Myslím, že aj USA a západ sa má čo učiť. Kamera, herecké obsadenie a zahriatie, napínavý dej od začiatku, až do konca, réžia, hudba, scenár, a ten parádny záver, proste super. Film zároveň aj motivuje, aby rodičia milovali svoje deti a zasa deti mali radi svojich rodičov, hoc sú, akí sú...Odporúčam rodinným fandom. ()
Hľadala som film s Deniz Baysal a našla som tento. Vysoké hodnotenie a pozitívne recenzie sú určite na mieste. Myslela som, že sa ubránim slzám, ale ako tu už niekto napísal, zamávalo by to aj s betónovým schodom. Aras Bulut sa mi až tak nepáčil, ale malá Nisa, Ilker Aksum a Mesut Akusta boli úžasní. Turci vedia ako na drámy, či už vo filmoch, alebo v seriáloch. ()
Smutný, hodně smutný snímek, který je plný tragických událostí, jedna po druhé, v těch nejcitlivějších místech společnost, děti, postižení, staří a nevinní trestaní neprávem, a to ještě všechno dohromady. Místy trochu lacinější nával sentimentality, ale stále se drží v uctivé vzdálenosti od kýče. Film v epické rovině má náboj a celkově má konzistenci, takže divák místy zapláče, místy zasměje, ale hlavně u srdce po těch ranách osudu film i zahřeje. ()
Reklama