Trabantem z Indie až domů

OK, tak toto byl asi přece jenom malinko slabší seriál než Jižní Amerika a Austrálie. Žlutý cirkus je pořád stejně super, o to nejde. Je to spíš tím prostředím. Místo liduprázdných, opuštěných tankodromů uprostřed ničeho, kde se pije voda z kaluží, se to tady hemží selfíčkáři. Prostě to nemá takový genius loci. (30.09.2021)

Asi nejslabší trabantí výprava co se obsahu i posádky týče. Noví i staronoví účastníci mi moc k srdci nepřirostli, a někteří mi byli přímo nesympatičtí, no a ten největší týpek se tam objeví až na konci :). Hodně mě ale překvapilo, že výpravu mezi Kargystánem a Slovenskem pravděpodobně vůbec netočili, a to je škoda. Bylo by zajímavé srovnání, co se za těch deset let v těch zemích změnilo, mohli navštívit nová/jiná místa, nehledě na to, že název z Indie až domů je hodně klamavý. (17.12.2019)

Z této cesty "Trabantů" opět cítím ono dobrodružné kouzlo objevování, jaké si vybavuji u cesty Jižní Amerikou. Austrálie byla celkem utrpení, jak pro posádku, tak pro diváka, ale tady se opět podařilo nás vtáhnout do děje a krásných scenérii i vyprávět určité dílčí příběhy všech zúčastněných. Problémů a krizových situací bylo habaděj, ale zcela jednoznačně převážila touha cestu dokončit a ukázat lidem zase jiný kus světa. Byla to radost se dívat! (07.12.2019)

Žlutý cirkus na cílové rovince. Trabanti mě baví a na jejich poslední dobrodružství jsem se těšil a pak jsem nedočkavě očekával každou další epizodu. Bavil jsem se dobře, ale v porovnání s Afrikou a Jižní Amerikou jsem se nebavil tolik. Trochu mě mrzí, že se vytrácela ta část cestopisu a představování věcí nových a zajímavých pro diváky a místo toho jsme neustále poslouchali o frustraci z toho, že se Indové chtějí fotit. Já bych radši víc zakázaných čtvrtí z Číny nebo podivných rituálů se zavíráním hranice nebo krásných výhledů v Himálajích. I přesto to byla super jízda a konec byl dojemný snad víc než jsem čekal. (11.12.2019)

K tomu se asi nedá moc co říci. Je to stálice a klasika. Kluci se vydali na cestu i formou seriálu potřetí a nemohu říct, že bych byl zklamán. Ani za nic. je docela zajímavé, že hodnocení může skákat sem a tam, i když stále tvrdě nad průměrem, tak mi přijde, že ta kvalita od prvního dílu Jižní Ameriky až do posledního dílu už doma v Česku se vůbec nezměnila. Ale to je subjektivní. Co říci? Z pohodlí doma přes půlku světa na Trabantu, Maluchu a Jawě. To vše s nahlédnutím do kultury, do humoru, projedeme svět. Myslím, že se tomu nedá, co říci. Začalo to nějak více známě po roce 2011 a dnes na konci dekády se s Trabanty loučíme. Je mi jasné už z potitulkové scény filmu, že se náš cirkus ještě nějak vrátí. Uvidíme, co to bude. Je to zvláštní, jde o loučení, ale vlastně i o nový začátek. (31.12.2019)