Obyčajní ľudia

Zrovna dneska jsem viděl na You Tube video, podle kterého je oscarový triumf Ordinary People druhou největší minelou v historii zlatých sošek. Já si to ale úplně nemyslím. Je pravda, že Scorsese si dal na svém Zuřícím býkovi hodně záležet a povedlo se mu stvořit jedno z nejpůsobivějších sportovních dramat vůbec, ale i tento nádherný příběh se může pochlubit na prvotinu nevídanou režií, která nelehký námět zpracovává mistrným a procítěným způsobem. A byť jsem se v některých chvílích trošku nudil, skvělé herecké výkony a hlavně to přirozené a otevřené( obyčejné?) zakončení celkový dojem zase výrazně vylepšuje... (11.07.2012)

85%. Excelentní konstrukce rozkladu rodinných, společenských i individuálních vztahů po emocionálně silně traumatické události, která se vyprávěním nesnaží být ničím víc, než obyčejnou povídkou o obyčejných lidech, avšak v jádru působivého scénáře skrývá silný psychologický rozbor tabuizovaných vzorců, o kterých se nikdy nemluví, natož aby se prožívaly; a ono to funguje. Empatie čiší ze všech stran, ze všech scén i postav, perfektní výkony zde podávají herci v čele se skvělým Donaldem Sutherlandem, kterého jsem potud z nepochopitelných důvodů spíše přehlížel; myslím, že po Ordinary People měřítka upravím. Kontextové vnímání rozmanitých vzorců chování tří hlavních postav, jejich motivace a proměny vzájemných pocitů, zavánějící zdánlivým pocitem nutnosti držet se stereotypních paradigmat, do sebe zapadají, jako by jejich vývoj psal sám život; zoufalství navazující na minulé události a gradace iluzorního pocitu viny na vás jako diváka dopadá jako rosa na trávník; překvapivost některých momentů, stejně jako reakce postav na ně berou dech. Aby také ne, Alvin Sargent své nesporné scenáristické kvality prokázal už sedm let zpátky v Paper Moon a zde, ve vrcholné formě, předal "zelenáči" Robertu Redfordovi žezlo, které se zdálo býti obrovským soustem, leč ten jej zvládl s talentem sobě vlastním a vznikl z toho pro mě osobně zatím jeden z nejlepších režisérských debutů vůbec a zásadní snímek s překvapivě osvobozujícím závěrem, jehož psychologické dopady by měly být otevřeny všem. Špičková záležitost. (31.12.2014)

komorní drama jedné středostavovské rodinky pomalu odkrývá vztahy jejich členů, kteří si po ztrátě jednoho z nich hledají k sobě znovu cestu. Herecky i příběhově to bylo nadprůměrné, ale bohužel nevýrazné a utahané zpracování stáhlo moje hodnocení na spodní hranici 3 hvězdiček. [ PŘÍBĚH: 2 /// NÁLADA: 0 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (27.08.2012)

Je vôbec možné, že jediný úžívateľ majúci T.Huttona v Top10 nechápe, prečo dostal za ORDINARY PEOPLE Oscara? Jeho Conrad je totiž jednoznačne najzaujímavejšou postavou v Redfordovej mozaike obyčajných ľudí podstupujúcich to najťažšie, čo si pán Boh mohol vymyslieť. A v opakovaných tónoch geniálneho Pachelbelovho Canonu in D (ktorý je naopak z toho najkrajšieho, čo pán Boh kedy vymyslel) je Conradova bolesť ešte intenzívnejšia. Ďalší prekliato dobrý a neprekonaný debut! (02.05.2010)

strasne tazke filmove susto. okrem toho, ze mam po zhliadnuti tohto filmu celkom slusne depky, je treba uznat a do nebies vychvalit roberta redforda za skvelu robotu. debut ako sa len tak lahko nevidi. pribeh filmu obycajni ludia vo mne dokazal vyvolat neskutocne emocie, strach, lutost a hlavne obdiv. zazitok je to vsak este silnejsi vdaka vybornemu timothymu huttonovi, ktory ma sposobom, ako predostrel svoju postavu totalne odrovnal.. zboznujem filmy, ktore so mnou akymkolvek sposobom emočne pohnu a nechaju ma este dlho po zaverecnych titulkoch premyslat. toto je urcite jeden z nich. a tie styri oscary v hlavnych kategoriach su viac ako zasluzene. klobuk dole. 90% (15.12.2007)