The Rise of Jordan Peterson
Réžia:
Patricia MarcocciaScenár:
Patricia MarcocciaKamera:
Patricia MarcocciaHrajú:
Jordan B. PetersonVOD (1)
Obsahy(2)
Portrét kontroverzního kanadského psychologa, Jordana Petersona, který si v posledních letech vydobyl značný ohlas na sociálních sítích. (Česká televize)
Videá (1)
Recenzie (11)
V podstatě poctivější a působivější full verze loňského dokumentíku ještě rozšiřuje portrét jedné z nejvýraznějších osobností poslední doby (alespoň z mojí perspektivy). Hlavní devizou je přístup do soukromí, vstup rodiny, blízkých i některých oponentů. Líbil se mi výběr citací z médií a vše do kupy myslím umožňuje dobré pochopení i těm (za předpokladu, že se vůbec pokusí), co ho vytrvale dezinterpretují, bojí se až slepě nenávidí, včetně zmatených a vyhrocených gender-is-dead šašků. Titul hodný projekce a jsem zvědav, co bude dál a jakou roli má profesor ještě odehrát. ()
Dokumnet je takovej nemastnej neslanej a pokud neznáte Petersona, tak se obávám, že po zhlédnutí tohodle portrétu o moc moudejší nebudete. Mohl bych však sloužit jako taková ochutnávka a pokud se zajímáte o dění ve světě, tak byste tohodle člověka měli znát. Je to totiž asi nejcitovanější a nejvlivnější intelektuál dnešní doby. Známej se stal hlavně díky svým "kontroverzním" postojům v oblasti politiky identit či feminismu, nemalou pozornost však přitahuje svými analýzami náboženství a v podstatě všech ideologií moderní doby, nebo třeba svou prací o determinantech psychiky vychazející z bilologický psychologie (viz např. jeho 'hypotéza' o hierarchii založená na zkoumání fyziologie lobstrů). Ač s ním v něčem třeba nesouhlasím, přijde mi jako neskutečně zajímává a hlavně ryzí osobnost, která je podle mě v dnešní době, kde vyhrává progresivní levice a politika korektnosti, naprosto důležitá. Ten hejt na něj moc nechápu, resp. chápu, že člověk, kterýho ještě nikdo v argumentačním střetu (viz youtube) neporazil, štve všelijaký názorvý odpůrce, ja jsem ho však nikdy neslyšel říct něco vyloženě kontroverzního, navíc on nezastupuje žádnou ideologii a chová se slušně, co s takovým člověkem žejo. Hezkej příklad je tady komentující podemnou, kterej napsal a4 nicneříkajícíh blábolů a to, jak ho démonizujou leftisti a že mu byl například zakázan výstup na Univerzitě v Cambridgi hezky vykrasluje realitu dneška tj. odmítání názorový plurality a ostrakizování bezvěrců. Proti tomu Peterson bojuje. ()
Bohužel neumím anglicky a tak jsem objevila Petersona na pár přeložených úryvcích z jeho přednášek na www.videacesky.cz a zaujala mne bez ohledu na kontroverzi okolo jeho osoby (kterou jsem si načetla na netu až následně). Myslím, že jako u všech veřejně činných lidí, je dnes velmi jednoduché vytrhnout z kontextu jeho jakoukoli myšlenku či názor a prezentovat jej tak, jak se to komu hodí. Mně je sympatický zvláště jeho názor, že každý člověk se má věnovat především svému životu a "uklidit si před vlastním prahem" a pak teprve řešit velké ideologie! ()
Než vůbec s něčím začnu musím pochválit film za celkem pěknou dávku objektivity, protože velké části lidí se při vyslovení jména JP vybaví právě kontroverze. Pokud se já mám postavit na stranu jedné barikády, která v něm vidí téměř božského proroka, jenž nám intelektuálně pomáhá vypořádat se s ničivou tíhou života a přijetím všech naších fuck upu a slabostí, nebo ješitného bigotního všerozumbradu, co všeobjímá všechna témata, přestože jsou jeho znalostí ohraničené? Vlastně musím dost otevřeně říct, že mi Peterson imponuje, ale pokud se kriticky zamyslíme, tak jakýkoliv kult silného leadera, který sám sebe nezpochybňuje a má na všechno odpověď, je vlastně pochybný. Pokud by přiletěl do ČR, tak bych se za ním neplazil jako další polozlomení kluci, co mu chtějí poděkovat za to, že jsou si schopni díky jeho pekelně přesvědčivému, uhrančivému přednesu ráno ustlat, ale pár rad tento už starý pán může naučit každého. Měli bychom být velmi opatrní s tím, co říkáme, pamatovat si to a potenciálně bychom měli být schopni k tomu odkázat. Zároveň mě baví jak je schopen rozpitvávat různé knihy a vypíchnout určité body a v neposlední řadě mě baví je až úchylná fascinace totalitními režimy. Můj názor na něj ale vykrystalizuje až časem, nyní jsem spíše na straně jeho přívrženců - ale velmi zdrženlivě. ()
Galéria (13)
Fotka © Česká televize
Tenhle dokument by mohl být rozebírán jako lekce v propagandě vydávaná za vyvážený pohled. Je mi líto Petersonových kritiků, kteří byli zneužiti pod záminkou natočení nezávislého dokumentu, aby byly jejich výpovědi manipulativně začleněny tak, že nemají šanci se vyjádřit. Je vtipné, jak někdo prohlásí něco kritického, načež následuje střih na Petersona, který řekne, že podobná obvinění nejsou pravdivá, přihodí nějakou anekdotickou příhodu, která to údajně vyvrací, aniž by ve skutečnosti reagovala na jakýkoliv argument, a začne hrát vítězoslavná hudba - a smutné je, že jeho příznivci mají v téhle absurdní anti-argumentaci pocit absolutního morálního vítězství. Protože Jordan říká, že se jeho kritici pletou. Ve světě, kde je Jordan největší autorita, se proti takovému argumentu dá stěží něco namítnout! (Ty nejzákladnější výtky vůči němu, vůči nimž se nejde vymezit historkami ze všedního života, začleněny nejsou.) Další krok za zrcadlo Petersonova kultu stojícího na sebeklamu, aroganci a neschopnosti (sebe)kritického myšlení. V pár momentech to bylo v něčem přínosné, a sice tím, že režisérka zjevně natolik sdílí Jordanovu optiku "kontroverzního učence říkajícího nepříjemné pravdy" (který ve skutečnosti kateruje většinovému názoru, vypisuje si tučné šeky za každý veřejný výstup a ve své pozici nejcitovanějšího akademika současnosti pláče, že je obětí cenzury), že z filmu mnohdy nevědomky sálají všechny ublíženecké komplexy, malichernost, hrdá neinformovanost a neznalost základních faktů a pojmů, zkrátka ideologicky motivovaná arbitrárnost Petersonova postoje. I když by některé momenty měly vyznívat dramaticky nebo triumfálně, jsou především směšné. Jako tour-de-force petersonovským grandiózním bludem to je tedy občas poučné, ale pokud to mám hodnotit podle štítku, který si to samo volí, tedy "vyvážený pohled na fenomén Jordana Petersona", musím upřednostnit hodnocení, které odpovídá škodlivosti možnosti, že by tomu někdo uvěřil. Peterson je skutečně hrdina vygenerovaný dnešní dobou a tenhle dokument je na něj óda, což je nesmírně depresivní. Dřív by stačilo prokázat, že jeho tvrzení jsou fakticky a statisticky mylná, že jeho výklady jiných autorů jsou v přímém protikladu s jejich texty, že jeho definice pojmů nemá základ v realitě - to jsou všechno věci, na které jde velmi snadno ukázat, ale je to jedno. Bohužel žijeme v postfaktické realitě. Objektivní lživost Petersonových prohlášení není pro jeho příznivce podstatná, protože chlápek v saku říká, co chtějí slyšet.. Kdybych chtěl hrát blbýho, řeknu, že s tímhle filmem by měli být nespokojení v první řadě Jordanovi příznivci, kteří by měli tím spíš chtít funkčně a upřímně vyargumentovaný film. Ale to by byl samozřejmě z mé strany vědomý nesmysl, protože vím, že Petersonův kult stojí právě na tom, že v pozici, jakou Peterson coby megaúspěšný zastánce většinového názoru má, není vázaný povinnosti dodržovat fakta, logiku a etiku, jeho prohlášení stojí na jeho autoritě a na jeho moci, ne na nějaké "pravdě". A právě to je pro jeho příznivce vzrušující a lákavé. Díky Jordanovi vědí, že oni jsou ti, co budou mít poslední slovo. Ale asi je to jedno. Nejsem naštvaný na lidi, co mají svou Peterson-fázi - obzvlášť na mladé kluky, kteří nic o ničem neví a slyší tohohle pána, který říká charismaticky věci, co znějí, jako že dávají smysl. Pokud mají kritické uvažování, tak se na Petersona za půl roku stejně vykašlou, protože jeho tvrzení se jim v hlavě prostě rozpadnou pod tíhou jejich absurdního pokrytectví. A pokud ne, tak by tak i tak nějaké podobné ideologii propadli, možná i horší. Tenhle dokument nakonec nebude mít větší váhu ani jedním směrem, tak nevím, proč si to vylívám zrovna tady. () (menej) (viac)