Červený drak

Osobně jsem ani po dvou reprízách nepochopila kouzlo Mlčení jehňátek a u Hannibala se mi nejvíc líbila scéna s požíráním mozečku. Všechny je mám za nadprůměrné detektivky se zajímavým jiskřením mezi vyšetřovatelkou a masovým vrahem. Červený drak do téhle skupiny patří, navíc Ed Norton obarvený na blond má místo v Top Ten sympatických slušňáků jisté a Ralph Fiennes je pořád stejnej parchant jako vždycky. (14.11.2005)

Kdybych to měl srovnávat s Jehňátky, tak musím hvězdu ubrat. Když to srovnám s Hannibalem, musím hvězdu přidat. Výborná atmosféra, výborný záporák (poprvé, co jsem měl z Ralpha takový strach... :-)) a k tomu všemu Norton, kterému přejete, aby toho bastarda konečně dopadl. Co na mě ale opravdu zapůsobilo, byla Emily Watson v roli slepé... scéna, mezi ní a Ralphem u něj doma, to jen tak nezapomenu.. (01.02.2009)

Vzpomínáte na různé režijní nápady z Mlčení jehňátek, jako byla např. scéna se zvonkem v závěru, psychoušovo předvádění se před zrcadlem či scéna s brýlemi na noční vidění? Tak ničeho podobně osvěžujícího se zde nedočkáte. Rattner je totiž dřevo. Obyčejný rutinér, který vrší jeden obyčejný obrázek za druhým, celé je to takové nezajímavé, nudné. Nemá to atmosféru, pouze jedinkrát, na konci filmu, mi přeběhl slabounký mráz po zádech. Norton s Keitelem to odzívali, o Hopkinsovi ani nemluvě, naopak Emily Watson s Fiennesem byli skvělí a oni dva jsou jediným důvodem, proč se na tenhle film dívat. Takže ty dvě * dávám jenom za ně...Rattnere, vrať se mezi béčka, saláte! (31.08.2003)

Hopkins tu byl asi víc vidět než v jehňátkách, ale škoda, že až na první scénku nebyl Hannibal "v akci". Dialogy mezi Nortonem a Hopkinsem byly sice vesměs zajímavé, ale postrádali větší jiskru. Tu jiskru, jako v jehňátkách s Fosterovou. Atmosféra mohla být temnější a hustější. Potenciál byl zcela nevyužit. TKdyby v celé trilogii byla alespoň zachována trojice Lecter-Starlingová (ve dvou případech)-Crawford s původními herci (jehňátka), myslím, že by to Hannibala, i Červeného draka pozvedlo o trochu výš. Je vidět, že Ratner je patlal a chtěl se svézt na jehňátkovské vlně a okopírovat všechno, co šlo. Ale jak už z filmového průmyslu víme, když dva dělají totéž, není to totéž. [Přesná stopáž: 124 min] (13.11.2005)

Komerce porazila klasiku. Vyždímaná látka je v mých očích skutečně napínavější a dokonce lepší než původní Mlčení jehňátek. Sugestivní thriller s fantasticky depresivní atmosférou a na rozdíl od předešlých (nadcházejících) dílů i se sympatickým a uvěřitelným vyšetřovatelem na úrovni nezaměnitelného Hopkinse a dokonale mrazivého vraha Fiennese. Závěrečné pomrknutí navíc přivodí chuť si okamžitě pustit Demmeho originál. Takhle se má rozšiřovat nejzákladnější podstata známého příběhu. (16.07.2006)