Pekelník II - Zviazaný s peklom

Vážne nechutná séria. To je pre horor poklona a žáner akiste musí občas pritvrdiť, aby bol pravdivý a úderný. Ale ak je splatteru a gore príliš, tak je ho proste... príliš. A to je i prípad dvojky. Efekty sú drastické, realistické a teda tým pádom odporné. V súlade s nepísanými pravidlami sequelov je dvojka (ktorá prišla len rok po jednotke) väčšia, epickejšia, ambicióznejšia a obľúbené ingrediencie z jednotky sa dočkali výraznejšieho priestoru (Cenobiti v čele s Pinheadom, u ktorého sa dozvieme minulosť). Dvojka je strašne monštruózna – hudba Christopera Younga ohlušujúco buráca až je to otravné a rušivé, kulisy sú megahororové, krvavých trikov je tak veľa, že pretekajú do záverečných titulkov. Navyše je tu ako bonus psychiatrická liečebňa, čo tvorcovia zrejme obšľahli z úspešnej Nočnej mory z Elm Street 3, ktorá mala premiéru o rok skôr. Mnohí dvojku stavajú nad kultovú jednotku, ale ja som sa v deji jednak trochu strácal, jednak ma nebavil, jednak nechutností bolo na môj vkus priveľa a ako jednotka, tiež dvojka obsahuje v podstate len minimum vyložene kladných, sympatických postáv. V dvojke sa síce vracia šarmantná Ashley Laurence (a pomáha jej nová generácia v čele s blondínou v podaní Imogen Boorman), ale inak sú všetci zlí, zákerní, temní alebo proste „iba“ zvrhlí, úchylní a psychopatickí. Zo starých známych sa okrem Ashley a Douga Bradleyho ako Pinheada vracia aj Clare Higgins ako Julia, fanúšikov Votrelcov potom akiste poteší prítomnosť Williama Hopea alias poručíka Gormana. Kuriózne je, že dvojka príliš nemá o čom byť a tak, aby sa natiahol čas, prvých 20 minút neustále niekto spomína na udalosti z prvej časti, vrátane dlhých flashbackov. Režisérske opraty po Cliveovi Barkerovi prebral Tony Randel (Chřestýši, Amityville 1992, Klíšťaťa). Clive zostal ako šéf výroby. (21.01.2011)

V druhém Hellraiserovi přibylo zajímavých speciálních efektů, úžasných masek a zajímavých pekelných panoramat. Vizuální stránka je asi tím nejlepším co film nabízí. Marný není ani příběh, který vcelku minimalistickou zápletku z předešlého filmu odehrávající se převážně na zápraží pekla rozšiřuje a přenáší jí až do pekla samotného. Tvůrci se tedy nezastavili na místě, ale rozhodli se jít dál. Dá se říct, že úspěšně. Bohužel není film tak napínavý jako ten první a to je přeci jen to o co by mělo v hororech jít. (24.03.2010)

Už rok po jedničce přifrčela dvojka (ale bez Barkera), která začíná tam, kde jednička končí, a přivádí zpět všechny staré známé s výjimkou Kirstyna otce. Dvojka klasicky nabízí všeho mnohem víc - víc prostoru pro Cenobity, jejich dimenzi a mytologii i víc krvavých efektů, dokonce víc kostek. Výlet do labyrintu cenobití dimenze byl imaginativní, ale rozbití tajemství kolem Cenobitů a jejich polidštění mě nepotěšilo, zvlášť když jim scenárista nevymyslel nijak zajímavý background. I tak solidní pokračování, byť tuhle sérii ve vyložené oblibě nemám. (09.10.2022)

I tentokrát se otevře kostka, jenže tentokrát nevstoupí nic sem, ale my se podíváme tam. A tam je opravdu "hezky". Pekelný labyrint mě opravdu dostal svou nádherou a promyšleností (takhle nějak bych si to peklo i představoval, včetně Frankova trýznění "nabídnou všechno nedají nic"). Více bizarnosti, více fantaskna, více fantasmagorie (v tom dobrém smyslu), více krve. Mnohem energičtější, živelnější a žhavější Clare Higgins, než v jedničce, tady z ní ten sex apeal prostě stříká v proudech. Málokdy se stane, že pokračování přebije předcházející díl, ale dvojka Hellraisera tu dokonalou jedničku docela válcuje. Můj nejoblíbenější a nejlepší díl série. 8* (03.06.2010)

Ako fanúšik bizarného biomechanoidného gigerovského sveta postáv, existujúcich paralelne vedľa, či dokonca rovno v navonok uhladených životoch väčšiny, je pre mňa Hellreiser II vyslovenou chuťovkou. I keď majster Hans Ruedi Giger sa na diele výtvarne priamo nepodieľal, inšpirácia je zjavná. Oveľa viac zaujme vizuálnymi fantáziami, ako dejom. Ale pozor, ani symbolický opis tohto, čo sa deje za bránami psychiatrií nie je vôbec márny. (17.03.2021)