Tancuj Matylda

"Mám na krku dementní matku a syn je lempl." Předvídatelnému příběhu o polidštění neempatického exekutora, žijícího podle řádu a pravidel, skrze Alzheimera jeho matky přidáme hvězdičku my všichni, kteří jsme se dobrovolně rozhodli starat se o někoho blízkého v terminálním stadiu (jakékoli) nemoci. Waitsovo Tom Traubert's Blues z elpíčka Small Change (1976) v závěrečných titulcích potěšilo. (22.01.2024)

Film, který se mi sice moc líbil, ale na plný počet se mi to v prní chvíli nezdálo. Jakoby tomu něco chybělo. Stalo se ale něco nezvyklého. Postupně to ve mně jaksi doznívá, vrací se mi jednotlivé pasáže, skvělé výkony, scénář, hudba a i po měsíci to se mnou jaksi stále putuje a nemůžu se zbavit dojmu, že jsem viděl něco výjimečného. Teď už vím, že to je na plný počet. Tvůrcům vzkazuji "bravo" a "díky"! Připojuji nádhernou titulkou "Waltzing Matilda"... (22.02.2024)

Film byl natočen díky osobním zkušenostem tvůrců, které byly bohužel velmi negativní, ať už se jedná o zážitek se sociální pracovnicí, nebo péče o matku v ústavu (už jen to, že ji přijali okamžitě a díky nějakému vlivu, nebo úplatku, svědčilo o tom, že tam nefungovalo vše tak, jak mělo). A to se odráží i v pojetí tohoto filmu, který působí velmi depresívně, aniž bych snižovala hrůznost nemoci jménem Alzheimerova choroba. Věřila bych i tomu, že rozklíženou rodinu tohle může paradoxně sblížit, ale spíš bude pravda to, že fungující rodinu to zdevastuje. Přidám osobní zážitek - když jsem byla s maminkou na kontrole u psychiatra, ptala jsem se ho, jak zvládat její občasné záchvaty vzteku, sebelítosti, plačtivosti a podobně - odpověděl, že jí prostě mám dát diazepam, že ji to uklidní. Pak se podíval na mě, na mé roztřesené ruce a kruhy pod očima z nevyspání a dodal: A vy si ho občas vemte taky. Souhlasný komentář: Tinush, kinderman, Miki68 (29.02.2024)

bida ceskeho filmu spociva v tom, ze ani z tak silneho tematu, ani s takovymi Herci, nedokaze vysoustruzit nic vic nez prumerny film. nechal bych divaka podojit jako v korejskem Nae meorisogui jiugae (2004), ale cesi zazdi kazdy nastup a promarni veskery potencial - smutna scenaristicka, dramaturgicka a reziserska story... skoda. (05.04.2024)

Jedno z těch lepších rodinných dramat, která se tu za poslední léta urodila. Herecky naprosto perfektní a i scénáristicky to dávalo nejen smysl, ale i to vytvářelo celou řadu emocí. Tedy vše takové, jaký by správný evropský dramatický film měl být. Joo, kéž by se v Česku více otevíraly tyto na první dojem běžná lidská témata nás všech. Natočené s citem, logicky a s úctou ke všem, co něco podobného dnes a denně prožívají. (15.04.2024)