Detektív Poirot: Tragédia v troch dejstvách (S12E01)

No a pak že Martin Shaw nikdy nezahrál pořádně nic než Raye Doylea:) Ehm, tedy, vlastně pokud bych měl soudit jen podle této Poirotovské eskapády, tak sice zahrál dobře, ale v příšerně zmatlané detektivce, které se mi nechtělo věřit ani na vteřinu, že je míněna vážně. Prý si tehdy Agatha Christie holt vybrala slabší chvilku;) Že jsou klíčové momenty schválně teatrální, to bych byl schopen přijmout. Ale on je celý ten příběh úplně šílený. Takže zůstávají obvyklé klady v podobě svědomité výtvarné a kostýmní práce, přinášející zážitek z doby, na kterou se (pokud jde o vizuálno) nedá hledět jinak než s libými pocity. 60% (24.03.2019)

Přestože ke konci je velmi rychle jasné, kdo byl vrahem tří osob, je konec tak geniálně poskládán, že napětím při čtvrt hodinovém vysvětlení, co se vlastně stalo, ani nedýcháme. Jinak jde o tradiční poutavý příběh, který zaujme tím, že Poirot si znenadání zařve a rozčílí se, a zase kolem sebe trousí moudra typu "ještě horší by bylo, kdyby sklenici s jedem vypil Hercule Poirot." Prostě díl, který beze zbytku stojí za vidění. Hudba: Christian Henson (22.12.2010)

Nejmíň oblíbený Poirot. Myslela jsem, že se děly čachry s předlohou, ale když jsem si jí přečetla, tak jsem zjistila, že takhle blbě už je napsaná. SPOILER Nepsané Agathino pravdilo - ta nejmíň očekávaná osoba je vrahem, ačkoliv má rádoby neprůstřelné alibi apod., které Agatha hojně používá, se tady opět objevilo, takže můj prvotní úsudek se nakonec ukázal jako pravdivý.KONEC SPOILERU. Takže plusy: Suchet a "Rimmerová", kterou jsem nejdřív vůbec nemohla zařadit, až mi došlo, že tohle je ta ženská, co říkala: "Jestli chceš vychladit pivo, strč mu ho mezi nohy." (21.12.2010)

Poirotovky sa mi, napriek iným režisérom a miestami inovovaným režijným postupom, zlievajú do jednej. Pravidlá má pomerne jednoduché: 1. Na mieste, kde sa vyskytne guľatý Belgičan s francúzskym prízvukom bude vždy o jedného menej. Už to, samo osebe, malo byť varovaním pre všetkých zúčastnených. 2. Vyšetrovanie vedie tak, že nikomu nič podstatné nepovie. Často vie páchateľa v polovičke príbehu, no okrem neho a vraha sa nik nič nedozvie. V tejto situácii často pribudne ďalší mŕtvy. Tu je na zamyslenie, či by vďaka vedomosti ostatných o identite páchateľa a vďaka tomu aj istej ostražitosti, nebolo lepšie byť trošku ukecanejší. 3. Na záver sa zúčastnia všetci dotknutí, Poirot urobí morálne kázanie, počas ktorého upozorní na poklesky prítomných a v slovne exbicionistickej a emóciami podfarbenej dlhej reči odhalí páchateľa. 4. Vrahom je takmer vždy tá najneodhadnuteľnejšia osoba. Ak ju niektorý z divákov odhalí vopred, je celý šťastný a nezabudne sa tým následne pochváliť. 5. Toto už nie je pravidlo série, len obligátna poznámka na záver. Škoda, že Agatha Christieová neurobila aspoň raz páchateľom toho naozaj najneodhadnuteľnejšieho: samotného detektíva, ktorý by si takto vybavil svojpomocne nevybavený účet s niektorým grázlom. (23.11.2014)

Divadelné predstavenie prenesené do televízneho filmu. A divadelné sú dokonca aj exteriéry alebo jachta na mori, slnko svieti ako reflektor a vrhá neprirodzené tiene postáv. V takejto znepokojivej atmosfére je celý film a pátranie je trochu v tieni vytvárania atmosféry. Na pódiu je nakoniec odhalený pochybný motív a ešte pochybnejšia realizácia vrážd. (25.7.2013) –– Na druhýkrát sa mi motív a vraždy nezdajú až také pochybné. Záver s odhalením na divadelnom javisku je fantastický, ale mal som veľký problém so sledovaním nudne podaného vyšetrovania. Táto detektívky mohla mať ideálnych 50 minút a bol by som spokojný. (20.12.2015) (25.07.2013)