Byt na treťom poschodí (S01E05)

Největším problémem Bytu ve třetím patře je skutečnost, že divák nemá prakticky téměř šanci se spolupodílet na hledání pachatele, jelikož Poirotovi se ho podaří odhalit během pár minut a takřka polovinu stopáže pak tvoří honička mezi policií a zločincem na útěku, což je sice v rámci této série neobvyklé, nicméně já preferuji případy, u kterých jsem držen v napětí až do závěrečných minut. (07.09.2016)

Zatím nejlepší díl.  Poirota jsem už jako dítě miloval a byl jsem vyloženě nadšený, když jsem to našel ke sledování. Už jako malý jsem to občas sledoval v televizi na ČT, když pro mě televize, ještě existovala a z nějakého důvodu to na mě zanechalo nějakou tu hezkou vzpomínku a důvod proč tak miluji detektivky a různé detektivy, až už by jsme se bavili o Hercule Poirotovi nebo klidně o Sherlocku Holmesovi. Jednoduše řečeno krása. 8/10 (01.12.2022)

Tento díl je dost svižný, na můj vkus až příliš, než může divák začít přemýšlet o motivu, Poirot v půlce prozradí pachatele. Zbytek je akční honička. Nejsem si moc jistý, jakým způsobem tentokrát Poirot přišel na řešení, prostě jen prohlásí, že to bylo jasné. Pravděpodobně je tento díl myšlen jako parodie, scéna s návštěvou detektivního divadlelního představení se do Agathiných zápletek strefuje neomylně. Tady je opět motiv obehraný a řešení postaveno na divákům zatajovaných vztazích mezi postavami, o kterých však - bůh ví odkud - ví HP. Mimochodem, výše uvedený oficiální text distributora nabízí otázku, jestli to distributor vůbec viděl. (18.10.2011)

K adaptacím krátkých povídek Agathy přistupujeme jako ke skvělému relaxu, který nám nic nedá, ale báječně si jej užijeme. Toto je ale výjimka. Když se totiž vraždí přímo v Poirotově domě, případ musí mít patřičný ráz, což taky ostatně má. Ale má i výborné napětí "klaustrofobických detektivek" (Rear Window), neuvěřitelné kouzlo a důmyslnou zápletku. V tomto "případě" my nemusíme nic řešit - perfektní, mon ami! (06.12.2020)

Jako vždy stylové, ale tentokrát poněkud statické (téměř celé v jedné budově - Whiteheaven Mansion). Navíc se objevuje nešvar hlavně pozdějších dílů - řešení případu vycucané z prstu. Mám pocit, že to tentokrát tvůrci pojali až jako parodii a jakousi pomstu Poirota té špatné divadelní hře, na kterou celý film nadává. Zamrzí také nehezká "dáma, pro kterou se vraždí". Kvůli ní bych ani nevstal z gauče. (12.01.2014)