Schôdzka so smrťou (S11E04)

U detektivek Agathy Christie dávám přednost mlhavé deštivé Anglii před exotickými místy, připadá mi, že se do nich elegán jako Poirot moc nehodí, ale což. I na horkem sálající poušti se dá vytvořit skvělá atmosféra, třeba když monsieur vypráví ve tmavé kobce starý mýtus o schůzce se smrtí. Souhlasím ale, že tady už je vyřešení trochu překombinované - není tu vysvětleno, proč byla lady Boyntonová zavražděna tak složitě a dočkáme se rodinného setkání po x letech ála argentinská telenovela. Přesto ne špatný díl, rozhodně zhlédnutíhodný. (31.01.2009)

Poirot se tentokrát vydává do syrské pouště, kde jeden archeolog neustálé pátrá po lebce Jana Křtitele. Přijíždí za ním celá jeho široká rodina včetně všemi nenáviděné jeho manželky. A protože je Poirot poblíž, je jasné, že tu někdo přijde o život. Tentokrát dokonce nejen jedna osoba. Hodně složitý děj na konci graduje geniálním vyřešením, ale také netradičním ne zrovna úplným happyendem. Jde o zcela klasický příběh geniálně nafoukaného detektiva v geniálním provedení Davida "Piorot" Sucheta. Zajímavostí je také účast několika slušně známých herců (třeba John Hannah, který se po Mumiích opět vydal do pouště). Hudba: Stephen McKeon (04.05.2010)

Asi jen ve zkratce, klasická detektivka, kdy slečna Agatha Christie použila ve svém románu pro příčinu vraždy různé důmyslné jedy, které aplikoval výborný anesteziolog (sama byla vystudovaná lékárnice). Děj je natočen výtečně, do poslední chvíle jako obvykle člověk podezřívá všechny, jen ne opravdové vrahy. Jediná věc, která mě překvapila byla ta, že v tomto díle byl Hercule velice pobožný a pár krát se i modlil. To mě docela zmátlo. Na závěr: Určitě lepší a povedenější než původní film z roku 1988. (10.10.2013)

Příběh se zápletkou o mnoho přesahující tradiční detektivní žánr nás zavádí do prostředí, které autorka důvěrně poznala při cestách se svým manželem, archeologem Mallowanem. Rodinné vazby poutané kromě jiného silnými dětskými traumaty nemohou vyvrcholit jinak, než zločinem. A to na člověku, který se stal obětí zcela právem, který si svůj osud předznamenal a svými činy mu vyšel vstříc. Naplnil tak smysl a potvrdil pravdu působivého příběhu o schůzce se smrtí, který ve filmu zazní. O naplnění osudu, jehož cestám můžeme zkoušet uniknout chůzí po nejmenších chodníčcích, odbočkách a vedlejších stezkách, ale on nás stejně čeká na nejbližším rozcestí. (15.08.2010)

Svině je zaříznuta a Poirot je pověřen vypátráním řezníka nebo řezníků. A jelikož to byla velká svině, čekal jsem, kdy se ze zaříznutí vyklube něco víc brutálního. Přišlo mi to logické. Ovšem zápletka s řeholnicí je průhledná až hanba, co by dělala řeholnice při výkopech v Sýrii. Říkal jsem si: ta po ní ale jede, navíc řeholnice skončila opravdu podivně. Tento díl je spolu s Orient expresem jeden z mála, kde Poirot dává více najevo svou víru. Cupitá s růžencem v ruce, pokřižuje se, na závěr konejší všemohoucím Bohem a růženec daruje. (17.01.2015)