Detektív Poirot: Smrť v oblakoch (S04E02)

V galérii surrealizmu je Poirot ako doma, horšie je to už v lietadle. Strach z lietania je na ňom vidieť a jeho grimasy pri štartovacích manévroch nepotrebujú žiadne slová. Vyšetrovanie prebieha pekne plynulo, malé šedé bunky dostanú zabrať až k absolútne klasickému záverečnému odhaleniu v uzavretej spoločnosti. Hastingsa spoľahlivo nahradí a možno aj predčí dôvtipná stevardka a pripomeniem tiež dôležitosť prázdnej zápalkovej škatuľky. –––– Ale, ale, to už nemůžete nastoupit do letadla, aby se na palubě nestala vražda. (18.10.2013)

Hercule Poirot opäť dokáže, že vrahovia sú jednoducho prikrátky na jeho šedé mozgové bunky. Pre korpulentnejšieho cestujúceho s fúzikmi nepohodlný let v lietadle nejaký opovážlivec využije na vraždu v tesnej blízkosti spiaceho detektíva, ktorý síce s eleganciou prehltne toľkú trúfalosť, ale vrah už musí rátať s pomstou Belgičana a to formou odhalenia jeho alebo jej prefíkaného plánu. Môžem už dopredu prezradiť, že dôvod vraždy nie je nijak osobitý a zapadá do typickej šablóny vraždy pre peniaze alebo z lásky alebo z nenávisti. (04.10.2007)

Já vím, že u každého dílu píšu, že je to nejúžasnější věc na světě, ale ono to tak prostě je. Smrt v oblacích je další vynikající díl, s více krásnými lokacemi, dalším parádně zamotaným případem (začínajícím vraždou Poirotovi přímo pod nosem!) a dalším překvapivým vyústěním. Jedna z částí třetí série končí tím, že se muž ptá svojí milenky-vražedkyně: "To kvůli mně?" a ona si odfrkne: "Prosím tě..." Tady odhalení končí ještě cyničtěji a já mám tuhle polohu Agathy Christie hrozně rád. I když se to pak Poirot pokusí pro jednu postavu vylepšit vypíchnutím jiného faktu, dodá tomu ještě mnohem tragičtější vyústění. Chyběl mi kapitán Hastings, ale vrchní inspektor Japp ze Scottland Yardu je tu konečně za schopného policistu a ještě k tomu v mnohem sympatičtější poloze než obvykle. Takže jo – je to nejúzasnější věc na světě. Vlezte mi na hrb. (02.03.2019)

( POZOR !! OBSAHUJE SPOILERY !! ) "Ale ale !! Už ani nemůžete nasednout do letadla, aby se na jeho palubě nestala vražda !!" ;) Jedinečný David Suchet je se svým strachem z létání naprosto rozkošný, velmi se mi rovněž líbilo prostředí mé milované Paříže, přičemž ty Poirotovy glosy směrem k nejzásadnějším pařížským pamětihodnostem mě neskutečně bavily, stejně jako scéna s návštěvou galerie i tenisového utkání na Stadionu Rolanda Garrosse, čímž mi vlastně tvůrci tak nějak vynahradili absenci Hastingse, hudební složce Christophera Gunnuniga rovněž nemám co vytknout, velmi dobře pomáhala gradaci napětí, byť dost často i v momentech, kdy se vlastně nic zásadního nedělo, bohužel se však tvůrcům v čele s režisérem Stephenem Whittakerem nepodařilo příliš šťastně obsadit padoucha, nic proti nevýraznému Shaunu Scottovi, navíc samotný závěr s vysvětlením vraždy v letadle mi přišel tak nevěrohodný a pitomý, až to naprosto degradovalo vše předešlé.. Ačkoliv musím říct, že ani tento román Agathy Christie mě zrovna dvakrát nenadchnul.. Mimochodem postava arogantní gamblerky Lady Horbury v podání Cathryn Harrison mě natolik rozčilovala, že bylo vlastně od začátku jasné, že ona rozhodně nezabíjela, a tak jednoduše v mých očích Smrt v oblacích patří k těm nejméně podařeným epizodám celé poirotovské série !! (17.10.2013)

Jeden z nejoblíbenějších dílů vůbec - dostatečně vypracované charaktery postav, dostatečně zamotaný děj i zápletka, kdy k vraždě dojde v uzavřeném prostoru letadla a je tak jasně vytyčen okruh podezřelých včetně Poirota - no a k tomu navíc pro mě plno Paříže, plno tenisu... jen je mi líto chudáka Jappa v té poslední scéně - tam se mu asi líbit nebude... (05.03.2014)