Unesené prúdom (S10E04)

Po dvou rozpačitých večerech návrat Hercula v seriálové formě. Méně chladná režie, živější kamera, lepší postavy, více emocí a mistr detektiv hodně zatažený do složitého děje. Na závěr jako třešnička elegantní double twist, který bohužel ve finále trpí značnou překombinovaností. Přesto jsem se příjemně bavil a cítil napětí, které na téhle sérii tolik miluju.. (21.01.2007)

Príbeh sa vyvíja veľmi pomaly, skoro vôbec a vrah je akosi viditeľný až príliš skoro. Konečný verdikt neprináša ani Poirot, ale list zo Scotland Yardu. Všetko zaujímavé sa tak sústreďuje do záverečnej scény odhalenia, tentokrát naviac s jedným adrenalínovým momentom. (22.12.2013) – Na druhýkrát s lepším sústredením sa to dalo zvládnuť, ale stále sa mi to zdá príliš zdĺhavé a zaujímavé až na konci. No zdvinúť hodnotenie z dvoch na tri môžem. (22.5.2016) –––– Preto som si najal najlepšieho detektíva na svete. (22.12.2013)

Knihu jsem zatím nečetl, takže nemůžu porovnávat, ale proti filmu nemám větších námitek, snad jen musím uznat, že v tomto díle jsem se musel dost ohánět abych se v jeho spletitém ději orientoval. Ale nakonec se monsieur Poirotovi opět podařilo spojit všechny díly skládačky a vše bylo jasné, stále žasnu nad britskou TV detektivkou: tvůrci sice do 1 a půl hodiny vměstnají co se dá, ale v maximální kvalitě; to u nás nemají co vměstnávat do x dílů a výsledná kvalita se ve většině případech blíží bodu mrazu. Proto buďme rádi za kvalitní dabing našich nedobrých herců:-) To byl takový nevkusný bonus, ale zrovna mi to přišlo na jazyk, tak proč toho nevyužít, co má člověk pořád do těch komentářů psát...:-) (01.03.2009)

Na tomto díle je sympatické, že kdo se chová jako hajzl, hajzlem také nakonec je. A nutno přiznat, že televizní adaptace vytvořila oproti knižní předloze vraha přímo ďábelského, s mnohem větší porcí cynismu a také s mnohem větší porcí obětí. Adaptace je zkrátka zábavnější a v každém případě ji budete hodně prožívat, neb vztahové záležitosti jsou v souladu s předlohou vypracovány vskutku románově. Mně osobně je sice Suchetovo pomrkávání na Lynn z duše protivné, ale co nadělám. Ba nezlobím se tentokrát ani nad věcmi, které Agatha napsala jinak. V knize není zmíněn žádný incest, katolická víra tam nefiguruje (natož jako "slabost") a Lynn se v ní neemancipovaně vrací ke svému původnímu snoubenci. Tyto a jiné scenáristické zásahy ale překvapivě neubraly na napětí a přitažlivosti televizní adaptace. Ba, je to možná i o trochu větší jízda. (15.04.2021)

Když v detektivce scéna začíná tím, že někdo nese tác se snídaní ranní chodbou starosvětského šlechtického sídla, zaklepe na dveře a zvolá: "Paní, můžu vstoupit? Snídaně!", chvilku se neděje nic a pak zase zaklepání, o trošku nervóznější, stejně jako opakované zvolání, "Paní!", není příliš těžké uhodnout, co se bude dít dál a říká se tomu klišé. Příběhy pána s nejvýkonnějším procesorem z šedých buňek v hlavě jsou ostatně takových momentů plné, co měla taky grafomanka Christie pořád psát, že, to chápu. Dílu "Čas přílivu", stejně jako většině dílů podlední třetiny seriálu, zoufale chybí Japp, Hastings a paní Citrónová. Z propadliště propadáků to celé zachraňuje fantastický Suchet a nejzlejší zlejšek ze všech zlých zlejšků. Poirotovo zhnusení nad tím tvorem je na konci svou expresivností nevídané. A to baví. (11.12.2016)