Lesný duch

Raimi, Spiegel, Campbell.. Royal Shakespeare Company? To asi ne.. Spíš původ zkratky rsc, označující ukončení zápasu kvůli potoku krve cákající z boxerova obočí na všechny strany.. Za málo peněz hodně hororové muziky umocněné voyeurskou kamerou prolétávající mezi větvičkami, hektolitry umělé krve nastříkané na obličej božského Bruce a spoustou obyčejných zvuků budujících atmosféru (tlukot srdce, cvrkot hmyzu nebo ta moucha na závěr closing credits) a přitom všem je to celé tak krásně neseriózní. Za tu ošklivost, co provedly lesní kořeny nebohé Cheryl, se dává dle trestního sazebníku 5 až 12 let - záleží na šikovnosti přiděleného právního zástupce.. „Join us! Join us!“ (07.07.2009)

Dvojka Smrtelného zla byla nejklíčovějším a nejsjížděnějším filmem mé puberty a jedničku jsem zhlédl až výrazně později. Už tady Raimi za pár nezávisláckých šupů prokázal jak nadšení, tak talent. Zaujme hned první záběr (typický pro tuhle sérii), u kterého si člověk říká, jak ho kurva udělali, a který nás zároveň nenechává na pochybách, jaký žánr sledujeme. Následná hypnotická scéna příjezdu k chatě s houpačkou temně bouchající do stěny je rovněž velmi libová a už na konci první třetiny na nás Raimi vypálí znásilnění stromem. Další pamětihodnou scénkou je nepříčetně se chichotajicí posedlá přítelkyně v druhá půlce, která je přehlídkou bojůvek neposedlých výletníků s posedlými, namaskovanými někdy hůře, většinou ale lépe. Kouř se valí do záběrů, kamera lítá po lese, parádní zvukové efekty prohlubují hrůzu... a řešit řídký příběh, ploché postavy nebo (hlavně při dialozích) toporné herecké výkony nemá nejmenší smysl. (06.07.2013)

Na jednu stranu možná až příliš zběsilá a několika zbytečně dlouhými scénami likvidování "kamarádů" protahovaná záležitost, na stranu druhou rozhodně nápaditá, hravá, solidně napínavá atmosférická sranda. Evil Dead jsem dnes viděl poprvé, takže se nemůžu rozepisovat o nostalgii, VHS kazetách a čemsi dalším. Ovšem i přesto má film jakési zvláštní kouzlo, které lze těžko popsat. Jsem zvědavý na pokračování. (27.07.2012)

Viděl jsem to poprvý jako malej (asi šest). Dokonce to mám ještě na VHS s původním rychlodabingem. Tenhle film asi zapříčinil, že jsem měl vždycky tak strašlivej strach vystrčit ruce nebo nohy zpod peřiny a do sklepa jsem se sám neodvážil asi do deseti let. No a možná za to mohl i můj otec, protože tehdy mě na některý horrory nechával koukat i jako prvního, abych mu řekl, jestli jsou dobrý nebo ne. To sice může vypadat na první pohled jako dobrý utužení synovsko-otcovských vztahů, ale ne, pokud vám je mezi pěti až deseti lety. Například o filmu Piraňa mám špatnej pocit, když lezu do jakékoliv řeky. Prostě tam je a nikdy se ho nezbavím. A od ED mám špatnej pocit z podzimního lesa. (31.01.2006)

Kultovní humus, aneb jak z mála vytěžit maximum. První díl téhle už víc než kultovní hororové záležitosti jsem viděl až po tom třetím. Sam Raimi vsadil na přímočaré napětí, brutálně masakrální kousky a takový načernalý humor v pozadí. Jistá podobnost s Braindead tu rozhodně je, hlavně co se těch prdelí, střev a hektolitrů slizký krve týče. Celkově tři etapy, kdy ta první, kterou bych nazval „Chlapupáři“ vsází především na to neviditelné, ovšem zato mistrovsky slyšitelné zlo kolem chajdy a v každém koutku onoho lesa. Etapa druhá, kterou bych shrnul slovy „Udělej si sám,“ naopak drtí na kousky sousloví přímočará řežba a slabší povahy hromadně ohazují sedačky přísně střeženým obsahem svých žaludků. Etapa třetí, „co si uvaříš, to si taky sníš,“ už jen podtrhává celičké gore řádění. V hlavě mi uvízlo hned několik momentů, kvůli kterým bych nikdy nemohl sáhnout po jiném než absolutním hodnocení. Krom skvělého zvuku (obzvlášť když se na vás řítí to burácení prostorově), práce kamery a střihu, kdy si říkáte „dej mi sílu pane, ať to udržim a neznečistim se strachy,“ až po Bruce Campbella, který se díky práci s motorovou pilou (a nejen s ní) zapsal nesmazatelně do duší hororových fandů po celém světě. A i když efekty na dnešní dobu působí lacině, tady pasují jako houslové sólo do dobře napsaného orchestrálního partu. Tak už se tu nebudu vykecávat, nazuju gumáky, abych ve sklepě plném vnitřností neuplaval a zajdu si přečíst nějakou knížku, kterou autor pojmenoval Necronomicon.:)) Za pět stoprocentně!! [10/10] (08.04.2005)