Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Všechny zaměstná pátrání po okolnostech tragické smrti údajně zámožné paní Květy. Arazím se pohádá s Ludmilou, které se pak naskytne velmi zajímavá nabídka... Domkářka Menšíková (J. Bohdalová) se stará o sestru Květu (K. Fialová) postiženou zapomnětlivostí. O Květě se říká, že si našetřila slušné jmění, ale nikomu - ani své sestře - neprozradila, kde má peníze schované. Květinu náhlou smrt pod koly vlaku musí vyšetřit Arazím a jeho muži z Četnické pátrací stanice Brno, protože není jisté, jestli šlo o sebevraždu, vraždu nebo nešťastnou náhodu. Také rodinný život Arazímových je plný dramatických zvratů. Mezi Ludmilou a Arazímem dojde k hádce, která neskončí šťastně. Novinářka Kliková se s Ludmilou domluví na zajímavé práci. (Česká televize)

(viac)

Zaujímavosti (5)

  • Církev odmítá pohřbít na hřbitově domnělou sebevražedkyni Květu (Květa Fialová). Důvodem je, že na sebevraždu bylo již od středověku nahlíženo jako na vraždu a bylo tak porušeno jedno z biblického desatera „nezabiješ“. Jistý ústupek byl, že sebevrahy začali pohřbívat u vnějších zdí hřbitova. Sebevrah v rodině bylo velké stigma pro celou rodinu, případně i cech. Nařízením Josefa II. bylo pro pohřeb sebevrahů na hřbitově vyhrazeno místo v nejopuštěnějším koutě při zdi. Úpravou zákona v roce 1925 byl tento zákaz zrušen, ale církev tento zákaz de facto zrušila až v roce 1983. Sebevražda je dnes v teologii chápána jako hřích „in foro interno“, tedy jako čin, který na základě výsledků moderní psychologie nelze objektivně posoudit jako vždy hříšný. (sator)
  • Výraz „ratejna“, který v epizodě zazní, byl velký přízemní dům, v němž bydlelo několik rodin. Každá rodina pro sebe měla prostor zhruba 12 m², který byl ohraničen jen několika kusy hrubého nábytku. Původně slovo označovalo čeledník, tedy dům či místnost pro čeleď, podle staršího slova rataj (oráč, čeledín). Dnes se tento pojem užívá přeneseně v souvislosti s velkými neútulnými vnitřními prostorami. (sator)
  • Scéna na trati byla natáčena na již zrušené železniční trati Mutěnice–Kyjov, kde osobní přeprava skončila v roce 2004. V následujících letech zde projelo pouze několik příležitostných vlaků a v roce 2009 byla trať oficiálně zrušena. O tři roky později na jejím místě byla dokončena stavba cyklostezky. Vlak v příběhu se nazývá kolejový autobus M 120.417, hovorově „věžák“, a je z roku 1931. Motorový vůz se řídil z nástavby na střeše uprostřed vozu. (sator)
  • Slovo „majlant“ je odvozeno od německé podoby názvu italského města Milán, tedy Majland/Majlont, kterou do češtiny přinesli vojáci ve službách habsburské monarchie asi ve druhé polovině 19. století. Severní Itálie patřila vždy k bohatým oblastem, pro vojáky pak symbolem bohatství bylo právě město Milán. (sator)
  • Natáčelo se na loveckém zámečku Karlštejn v katastru obce Svratouch v kraji Vysočina. (Pedro72)

Reklama

Reklama