O lúpežníkovi Rumcajsovi

Rumcajse a i jiné večerníčky a pohádky (např. Wericha, Broučky) mám víc spojené s audiokazetami, které jsem si pouštěl pořád dokola. Ty nahrávky dokázaly tak úžasně povzbuzovat vlastní fantazii. Proto večerníček je až druhej v pořadí za pětihvězdičkovejma kazetama. Ale dodneška miluju, jak Rumcajs nabíjí pistoli tvrdým žaludem. :) (17.03.2010)

V době kdy se vraždilo na československých hranicích jenom za pokus o odchod do lepších zemí a kdy se zavíralo do těžkého žaláře jen za politické vtipy, si komunistický režim vytvořil kreslenou postavičku Rumcajse, hrdiny z lidu, který vypadá jak Tálibánec, ale nenechte se mýlit vzhledem, pořád je to loajální soudruh, oděný částečně do rudé. Ten má za nepřítele panstvo z jičínského zámku, která má pochopitelně germánský přízvuk, aby bylo dětem už od nejútlejšího dětství vštěpováno, že každý kdo mluví německy je chce nevyhnutelně sežrat zaživa nebo alespoň šoupnout za katr. Tento bodrý chlapík vždy nějakým povedeným kouskem potupí cizáckou vrchnost. Nevím jestli by v někdejším režimu nebyl popotahován jako potenciální podvratný živel, v base končívali i loajální soudruzi. (16.03.2023)

Rumcajs by si měl vážit doby, v které se nachází a nevybuřovat, protože teď by mu v Řáholci protestovali ekologičtí aktivisté, že ničí žaludovými projektily chráněnou oblast, sociálka by mu vzala Cipíska žijícího v nehygienických podmínkách, na základě vyměřených penále za neplacení zdravotního pojištění a za nenahlášenou živnost loupežnictví by mu exekutor zabavil bambitku a Manka utekla za někým, kdo bambitku má a větší.. I přes osobité namluvení Högerem mě večerníčky o ozbrojeném ševci nikdy příliš neoslovily. (23.06.2009)

Zvláštní je, že jsem tuto pohádku sledovala jako dítě. Myslela jsem, že je tato pohádka, pohádkou MÉHO dětství. Ale velmi mě těší, že i desítky let přede mnou už si mohly děti tuto pohádku užívat. Opravdu nevím, zda je to mé zdání, anebo jsme byli v roce 65 a dál animátorsky vyspělí. Hold, šikovné české ručičky:) (08.03.2011)

Naprosto úžasný kreslený seriál pro děti, nečekaně vtipný a plný spousty roztomilých gagů. Vytknout mu lze asi jediné, totiž po mém soudu naprosto zbytečné a komunistickému režimu poplatné zesměšňování šlechty a cizinců. Jak je ta příběhová, kresebná a charakterizační zkratka roztomilá u střelby žaludy, Cipískova narození či vaření sedminásobné polívky, tak je protivná u všech těch "rhumcáájz, půjdeš sófort se mnóou do Jičhína a já tě zavřu do šhatlafy"... Pozoruhodné je naopak to, jak se seriál postupně mění. Na počátku jsou Rumcajsovými protivníky spíše fantastické a sofistikované postavičky typu "Dona Mirákla", jejich vystupování je tajuplné a překvapivé, ke konci jsou to naopak postavy spíše "jednoduché", "hrubozrné" a pocházející většinou z blízkého okolí. Spolu s tím se navíc prohlubuje i důraz na Rumcajzovu rodinu a "běžné rodinné trampoty". Samozřejmě to není nutně chyba, spíš se v tom doslova symptomaticky odráží období vzniku, kdy se "bruselská" a kosmopolitní šedesátá léta se zlomem normalizace změní v uzavřená, pragmatická, v sebezáchovném reflexu nechtíc taky rodinné vztahy a zázemí budující léta sedmdesátá... Celkový dojem: 85% (24.05.2014)