3Bobule

No, vinař ze mě nikdy nebude, nicméně nový realizační tým na čele s neobroušeným režisérem Martinem Koppem přišel napravit nanicovaté předešlé pokračování. Po starém vinaři Michalicovi se dochoval jen jeho hlas, na Kláru s Honzou dolehla prvotní manželská i finanční krize, očekávají příchod už třetího potomka a líčí na neznámého zloděje, co jim za noci loupí na jejich vinici, Jirka má opletačky se zákonem a nevítaná návštěva ze slovenských fitcenter vážně ohrožuje nerozlučné přátelství našich dvou sympatických hrdinů. Každé pokračování Bobulí mělo značně rozdílnou kvalitativní úroveň, asi tak, jak to je s kvalitou vína. Trojka sice trpí mnohdy dějovým (nevz)ruchem, ovšem Václav Postránecký svojí neskutečnou hlasovou kreací v posledním tažení dodává dějství nezvyklý zážitek. Humorná dvojka Kryštof Hádek a Lukáš Langmajer je nezvykle umírněná, asi jako užitý product placement, a už hláškuje pomálu. V tomhle ohledu éterem neproletí vyloženě extrémně zapamatovatelný slovní bonmot, i tak je jejich působení příjemné a nevtíravé. Tereza Ramba a zbytek poměrně nepříliš zajímavě využit. Čestnou výjimku tvoří vinařský starousedlík Miroslav Táborský, jehož neprodejný patok nakonec najde obchodní uplatnění. Policejní hlídka se osvědčila minule, tak dostala o dost větší prostor i tentokrát. Policejní uniforma pro Radima Nováka a Lumíru Přichystalovou má (ne)seriózně nažehlené sekvence. Celkově se jedná o příjemnou vinotéku značky Pálava, co má přijatelný buket. 7/10 (28.11.2020)

Hodně mi to připomínalo sněženky a machry po 25 letech. Proč mají vždy autoři pocit, že když něco natočí po X letech, všichni musí být rozhádaní, nešťastní, rozvedení a tvářit se jako hovna. Skončil tak básník Štěpánek, Sněženky i tyhle Bobule... Dejte si nějaké bobule a trochu toho úsměvu do života milí zkvašení autoři ;-) (02.07.2020)

Jednou za čas se i v rámci českého mainstreamu urodí film, co není úplně k nepřežití a k tomuto se u mě série Bobulí určitě řadí. Jedná se sice o patrně o nejslabší díl (musel bych si po letech zopakovat dvojku) s předvídatelnou zápletkou a černobílými charaktery, ovšem má své feel good momenty, jež vás po skončení na chvilku zvládnou přesvědčit, že jste svoje těžce vydělané chechtáky za časů korony neutratili úplně zbytečně. Jen tu Terezu Voříškovou nám vyměnili za toho času těhotnou a nemístně nabalovanou Terezu Ramba (existují umělecká jména). PS : Karel Roden je ve filmu 2 sekundy, Marian Roden 2 minuty. PPS : Češi vážně neumí product placement a nikdy se to nenaučí...lehký nadprůměr...6/10...[30.6.2020_Letní kino_Klatovy] (01.07.2020)

Když jsem si myšlenky z večera nechal trochu uležet, musím být projednou zase trochu přísnější. První dva díly Bobulí zažily svou největší slávu v době, kdy jsem jim ještě příliš nerozuměl, ale nikdy mě ani příliš nelákalo si je osvěžit. Na trojku jsem se spíš teda než kvůli vztahu k sérii mrknul zásluhou obsazení, kdy z ústřední trojky mám rád všechny zúčastněné. Z komediálního duchu první dvou částí nám ale bohužel Martin Kopp připravil místy až depresivní dohru tehdejšího velkého filmového úspěchu. Je mi jasné, že smutnější nota je nastavena jako rozloučení s panem Postráneckým, film jako celek nefunguje ale s žádným přesným žánrovým zařazením a to je jeho největší chyba. (05.11.2020)

Spíš kýčovitý turistický katalog a věšák na product placement než film. Zápletka skoro neexistuje, osmdesát procent scén by šlo vystřihnout, aniž by to poznamenalo smysl a vyznění filmu. Podzápletky z filmu trčí a vyznívají do prázdna (např. aktivity dětí). Postavy se od sebe vzdalují a znovu k sobě nacházejí cestu naprosto nahodile (např. policistka se v závěru dá dohromady s jedním z hlavních hrdinů, ačkoliv mezi nimi během celého filmu nedošlo k ničemu, co by vysvětlovalo jejich vášnivý polibek). Všechny podvody, vztahové neshody, nezodpovědné chování (Honza se zas a znovu opíjí, s kamarádem tráví podstatně víc času než s partnerkou a dětmi) jsou v závěru jako zázrakem odpuštěny. Stačí podvést většího podvodníka, omluva, náprava a proměna nejsou třeba. Nostalgické rámování filmu Postráneckého voice overem (a neustálým vzpomínáním na jeho postavu) spíš vytrhává z letní atmosféry a přispívá k těžkopádnosti vyprávění, které se už tak vinou nezvládnuté rytmizace zoufale vleče. Když si odmyslíme tři čtyři fungující vtipy, zůstane akorát hezky nasvícené nic. Zejména zásluhou vyšší řemeslné úrovně jde o nejlepší ze všech tří dílů, ale je to zhruba totéž, jako když si krabičák namísto do plastového kelímku nalijete do sklenice na víno. 45% Zajímavé komentáře: castor, honajz (26.06.2020)