WandaVision

Byl jsem hodně smutnej, když se seriál, který zezačátku tak hravě experimentoval se sitcomovou estetikou a tvářil se, že za tím je i něco víc než pouze hravý gimmick, v posledním díle proměnil v další generickou marvelovku. Možná jsem byl naivní, ale fakt jsem si myslel, že Feige po delším čase pustil ven něco skutečně progresivního. No, ne tak úplně. Ale na tři se mi jít nechce už jenom kvůli tomu, že prvních cca 5 dílů mě bavilo víc než cokoliv jiného od Marvelu od prvních Strážců Galaxie. A taky mi došlo, že mi ten vesmír za ty skoro dva roky absťáku fakt docela chyběl a to anti-netflixovské týdenní vypouštění epizod taky. 75 % (19.03.2021)

Hravá forma v prvních dílech mě velmi bavila, sitcomovitost pomáhala jak humoru, tak celkové zápletce, ale důležité pro mě bylo sledovat epizody ne za sebou, ale hezky s pauzami, protože děje bylo pomálu a jednalo se jen o náznaky, byť velmi zajímavé a dobře zpracované (hele, divnej člověk vylezl z kanálu ; hele, divná barevná věc v černobílém díle). Postupem čase se vytrácí veškeré prvky sitkomu (jak nad tím přemýšlím, tak posledním prvkem byla jedna velmi boží písnička) a místo toho to je... Prostě Marvelovka, ale jedna z těch méně zábavných, protože vůbec nevyužívá potenciálu postav, konec samotný je nechutně nudný a dokonce tak, že v podstatě každá teorie, co se v průběhu premiéry dala najít na internetech, byla mnohem lepší, než výsledný konec. mimochodem, moje oblíbená byla ta, že Wanda nežije a je to jen činčila, co okusovala její zetlelé ostatky a přešla na ni část její kouzelné moci a díky tomu by měla po konci seriálu nekonečný přistup k jablkům Ano, bavil jsem se, bylo to odvážné, dobře natočené, ale... Originalita formátu trochu přebila originalitu příběhu, jako takového, ten je až příliš velkou sázkou na jistotu a stahuje Wandu s Visionem do tříhvězdičkových vod. (09.04.2021)

Ačkoliv mám zhlédnuté všechny MCU celovečeráky, seriálovým produkcím jsem se (z časových důvodů) doposud vyhýbal, nicméně v případě WandaVision jsem se rozhodl udělat výjimku, jelikož jsem se nechal chytit na lákavý námět a nadmíru sympatické obsazení. (Spoiler alert!) "Wandin Vision" popřípadě "Wandina vize" je bezpochyby povšímnutíhodný seriálový projekt a netradiční žánrový hybrid v jednom - během devíti epizod se divákovi dostane tradičního sitcomu, superhrdinské romance, ale i temného fantasy a rodinného dramatu. Na rozdíl od MCU filmů, jež sází zejména na okázalý (a pro někoho možná přeplácaný) audiovizuál, se WandaVision snaží poctivě pracovat s postavami a jít do hloubky - i když chvílemi tvůrci tlačili okatě na city, tak já jsem jim to sežral i s pomyslným navijákem. Paul Bettany a Elizabeth Olsen mi byli oba opravdu sympatičtí a výborně mezi nimi fungovala chemie, o čemž jsem se přesvědčil již z předchozích filmů. Ve vedlejších rolích jim skvěle přihrávali Kat Dennings, Teyonah Parris a (místy lehce teatrální) Kathryn Hahn. Zaujala mě (a do jisté míry též dojala) motivace postav, jež hnala děj kupředu. Vedle toho jsem si užíval drobných (ale i tak stále uspokojivých) napojení na předchozí MCU projekty a rovněž mě potěšilo budování čarodějnické mytologie. I přes pár slabších momentů jsem se seriálem ve výsledku spokojený. (05.03.2021)

Hrozně polovičaté. První epizody si sice nejde moc užít, protože anachronický humor odměňovaný nahraným smíchem spíš irituje, přesto to lze jako koncept nějakým způsobem ocenit. Když navíc Wandinu realitu kdosi nabourává pokradmu a zlověstně, dokáže to vzbudit i zájem. Jakmile to ale naplno vykročí mimo maloměstskou bublinu ke všem těm generickým, rádoby vtipným či hrozivým podržtaškům, je kouzlo pryč. Vlastně by to ale i přesto ve finále mohl být fajn komentář k tomu, jak se uzamykáme do bublin comfort TV, což trochu evokuje i předposlední epizoda, v níž se malá Wanda učí ze starých sitcomů anglicky. Bohužel se s tím ale moc nepracuje, protože se to pokládá na oltář další origin story, v níž ani to obligátní závěrečné loučení nefunguje, protože si to předtím nemůže pomoci a přes slzy to Visionův návrat zase teasuje. Vlastně nevím, zda mě ta avizovaná "multiverse" budoucnost Marvelu, v níž se budou neustále vracet známé ksichty v alternativních variantách, vůbec zajímá. (06.03.2021)

Doplňující, byť velmi podstatný, doplněk k marvelovskému světu a jeho hrdinům je vtipný a vymazlený, zejména vizuální stránkou, která je jako katalog amerických tv seriálů od 50. let. Začínáme v dokonale vyleštěné domácnosti perfektního a vždy upraveného páru, prolítneme barevnými 60.tkami a končíme u sebezpytujících hrdinů mluvících na obrazovku o své rozhozené psychice. Zajímavé vidět to takhle, jak se měnil způsob pojetí americké domácnosti (alespoň v tv) od nevěrohodné dokonalosti po vystavování na odiv všech možných traumat, jakoby se tím člověk snad chlubil. _____ Oceňuji důvtipné zarámování seriálu v seriálu, střídání žánrů i celkovou příběhovou linku a to včetně Agáthy a jejího parádního songu v předposlední epizodě. S touhle sérií si tvůrci vyloženě vyhráli a dost dobře vysvětluje motivaci Scarlet Witch ve filmu Doctor Strange v mnohovesmíru šílenství. SHRNUTÍ: Jak říkal Brumbál: to, že se něco odehrává v hlavě, neznamená, že je to o to méně pravdivější. (08.07.2022)