WandaVision

WandaVision je seriál, o kterém se skvěle mluví s kámoši, ale není zase až tak zábavné se na něj koukat. Jenže díky tomu, že je o čem mluvit i co řešit (ať již stranou formy, stylu, dopadů na MCU do budoucna, teoretizování nad odkazy a náznaky, není toho málo; škoda že tyto teorie a náznaky jsou nakonec zajímavější než jaké se to ukáže být), tak to značně klame tělem a vytváří se dojem, že je to vlastně zábavné. Jenže není, zábava je čistě v oné meta rovině "kolem WandaVision a nikoli s ní/u ní". (05.03.2021)

Hravá forma v prvních dílech mě velmi bavila, sitcomovitost pomáhala jak humoru, tak celkové zápletce, ale důležité pro mě bylo sledovat epizody ne za sebou, ale hezky s pauzami, protože děje bylo pomálu a jednalo se jen o náznaky, byť velmi zajímavé a dobře zpracované (hele, divnej člověk vylezl z kanálu ; hele, divná barevná věc v černobílém díle). Postupem čase se vytrácí veškeré prvky sitkomu (jak nad tím přemýšlím, tak posledním prvkem byla jedna velmi boží písnička) a místo toho to je... Prostě Marvelovka, ale jedna z těch méně zábavných, protože vůbec nevyužívá potenciálu postav, konec samotný je nechutně nudný a dokonce tak, že v podstatě každá teorie, co se v průběhu premiéry dala najít na internetech, byla mnohem lepší, než výsledný konec. mimochodem, moje oblíbená byla ta, že Wanda nežije a je to jen činčila, co okusovala její zetlelé ostatky a přešla na ni část její kouzelné moci a díky tomu by měla po konci seriálu nekonečný přistup k jablkům Ano, bavil jsem se, bylo to odvážné, dobře natočené, ale... Originalita formátu trochu přebila originalitu příběhu, jako takového, ten je až příliš velkou sázkou na jistotu a stahuje Wandu s Visionem do tříhvězdičkových vod. (09.04.2021)

I když se kapitola z Westview může zdát pro celkový vývoj univerza jako nevýznamná, je to právě exkurze do zámořské televizní komediální historie, která poprvé definitivně překračuje žánrové mezníky. Ano, v klíčových chvílích se opět jedná o marvelovku, která musí mít akci nebo souboj, ale stěžovat si na takovou vlastnost je to samé jako vyčítat epizodě seriálu, že se věnuje danému tématu a ne cizím postavám či dějům. Fascinuje mě, jak přesně jsou jednotlivé subžánry vystihnuty, jak rychle se na každou novou hru dokážu naladit i to, jak rychle dokáže ze znepokojivých obrazů i zamrazit. Elizabeth Olsen si za Age of Ultron nebo Infinity War zasloužila ukrást show sama pro sebe a jsem moc rád, že vedení MCU tohle přání vzalo doslova. (28.06.2022)

Jeden z najoriginálnejšie podchytených seriálov súčasnosti, samozrejme najmä v spojitosti s celým Marvelom to pôsobí originálne, kto už má po krk šablónovito nakrútených blockbusterov, ten sa môže tešiť na niečo nové. Postupom času sa prechádza do konvenčnejšej roviny, čo ale ťažko tvorcom vyčítať, je to proste svet Marvelu a použitie nových prvkov má svoje limity. No a váš vzťah k seriálu sa bude odvíjať aj od vášho vzťahu k tomuto univerzu, ak ste mimo, nič vám nepovie, ak ste in, výrazne nesklame, môže aj nadchnúť. Celkovo mám ale dojem, že potenciál bol väčší a dočkám sa viacerých prekvapení, než som sa dočkal. To ale súvisí s mojim neutrálnym vzťahom k tomuto vesmíru. (07.03.2021)

Nebudu lhát, žeru to! Nejen, že je mi sympatická odvaha vykročit stranou osvědčené (a už dosti ohrané) marvelovské šablony, ale baví mě celý ten formát: Každý díl ve stylizaci sitcomů jedné dekády a někde pod tím schovaná backstory, která si s každým dalším dílem ukrajuje víc a víc prostoru. A přiznávám, komiksového geeka ve mně těší i to množství odkazů ke komiksům Roye Thomase, Johna Byrna a B. Michaela Bendise. Je to hodně originální take na celou tu dějovou linii od narození Wandiných dětí, přes "vymazaného" bílého Visiona až po House of M. A jako dodatek tam přihodili i "X-Menovskou" podobu Quicksilvera (po návratu x-menovských práv Marvelu). (06.03.2021)