Šepoty a výkriky

Zvláště těžký a depresivní film (i když toto lze napsat u nejednoho Bergmanova filmu). Ta atmosféra, která na diváka dopadá jako deka, z pod které se nejde vyhrabat, všudypřítomné dusno, výborné herecké výkony (všechny ženské hrdinky si zaslouží uznání, ale zvlášť musím zmínit Harriet Andersson-ta sice měla párkrát nájezd na přehrávání, ale vždy to zvládla ustát a za svoje nanejvýš působivé herectví si zaslouží potlesk ve stoje). Přesto režisérovi neodpustím tu jeho ležérnost, co se týče mužských postav, bez ohledu na to, jakou roli ve filmu měly (obecně nemám rád, když se něco ve filmu někam násilně „zašantročí“ a pak se to najednou objeví, jenom proto, že to chce daný tvůrce zrovna použít a na diváka nebere nejmenší ohled). Celkově slabší 4*. (08.04.2014)

Pán režisér Bergman u mňa nikdy nebol akousi srdcovkou. Majster réžie, ktorého uznávali a uznávajú ešte slávnejší tvorcovia, je pre mňa mimo misu. Zatiaľ. Jeho charakterové štúdie postáv, mali pre mňa vždy jeden problém. Neprenikali do môjho vedomia a svedomia tak, ako to rejža chcel. Som tým pádom čudný, nechápavý. Skôr iný. A presne tak isto beriem aj ja Ingmarove filmy, nie čudné, len iné. (11.11.2020)

Ano, opět nevím, co napsat, ale prostě musím. K začátku filmu jsem přistupoval trochu ospale, což vedlo k mírnému klimbání, ale jakmile jsem se dostal trochu pod povrch, nespustil jsem z tohoto majstrštyku oči. Nebudu nijak rozebírat stylizaci do červené, kterou tady každý opěvuje, protože je mi to úplně jedno. Tohle je film o vztazích a psychice a krvavě vypadající střihy jsou cool a je to pro leckoho vizuální oživení, ale jestli si z filmu někdo odnese jenom todle, tak potěš pánbůh... Nebudu nic prozrazovat, každý si ty symboly musí rozluštit sám a k jednotlivým "medailonkům" postav, které nakonec nejsou tím, čím se zdají být (ha, až twinpeaksovská fráze), si také musíte najít cestu podle svého. Teď mě tak napadá, že poslední věta dělá z celého komentu jen bezmyšlenkovité a pseudointelektuální blábolení a působí dojmem, že vlastně vůbec nemám ponětí, o čem to tu plácám. Na to můžu říct jen jednu věc - doporučuji. Podívejte se na to a budete blábolit taky. Je totiž hodně těžké něco takového verbálně či literárně uchopit, přestože vnitřně to chápete. Však víte, co myslim. Jenom musím dodat, že tohle je moje prvotní seznámení s Bergmanem, takže jestli se jedná o slabý odvar jeho jiných děl, tak příště asi umřu... 95%. (31.01.2008)

Chvílemi bylo obtížné vydržet se dívat na všechno to zobrazené utrpení a osamělost postav, ale při vší drásavosti jde o nesmírně působivý snímek, který vypovídá o osudu lidského individua tváří v tvář smrti víc než desítky jiných filmů dohromady. Jde o jeden z vrcholů Bergmanovy tvorby a to nejen pro jeho výmluvnost, ale i pro dokonalou expresivní práci s barvou. (01.08.2007)

Tak nevim, Sedma pecet byla paradni, Sepoty a vykriky me uplne minuly. Vyvolavalo to ve me pocity, vyjit ven na ulici a prostrelit si hlavu. Dlouhe tahle zabery na zenu, ktera nepromluvi, ale jenom svoji mimikou stvarnuje postavu, sice dokazuje hercovo skutecny um, ovsem me to absolutne nic nerikalo. Byt nucen podivat se na to jeste jednou, by pro me bylo jiste utrpenim, to bych radeji jezdil na kole bez sedacky. (26.07.2008)