Nebeští jezdci

Úžasný válečný snímek, který řadím mezi nejlepší české filmy všech dob. Přesvědčivé herecké výkony (hlavně neskutečný Hrzán) a silný emotivní příběh bez patetických dialogů nebo samoúčelného citového vydírání. Ani ty bojové scény nejsou vzhledem k roku vzniku špatně natočené. Srovnávat jezdce s Tmavomodrým světem se podle mého názoru objektivně nedá. Můžu říct snad jen, že Nebeští jezdci jsou možná více českým filmem (i když se v něm hodně mluví anglicky) a přináší jednoznačnější poselství. Jinak mám rád oba snímky a považuji je za důstojnou poctu válečným hrdinům. (09.01.2011)

Plně souhlasím s dalšími tříhvězdovými hodnotiteli, uživateli Webb a Djkoma. Oba naprosto přesně vystihli moje pocity. Přes krásné a zajímavé téma mě Nebeští jezdci nechali naprosto chladným. Nevytvořil jsem si žádnej vztah k postavám (jenom ten Hrzán mi byl docela sympatickej) a všechno se odehrává strašně ve zkratce, chybí nějaký silnější dramatičtější příběh a to zajímavý, co se tam stalo bylo podáno tak nezajímavě. Film mnou zkrátka prošel a nezanechal žádný dojem a to je pro mě ještě horší než když mě brutálně znudíl. (11.08.2009)

Částečné uvolnění politického napětí v Československu v roce 68' přineslo úrodnou půdu i pro vznik tohoto filmu. V žádné jiné době si tohle asi nikdo ani nedovolil natočit. Souboj českých letců, ve službách anglické RAF, proti Německu je oslavou civilního hrdinství. Hrdinství takového jaké bylo. Režisér Jindřich Polák vzdává hold těm, kteří bojovali za něco, co už dnes málokdo dokáže pochopit. Po formální stránce je film našlapaný až po okraj. Jistě téměř 40 let od vzniku se na něm podepsalo poměrně silně, ale i tak zůstávají letecké souboje nebo bombardování strategických cílů stále působivé. Práce s kamerou Jana Němečka je vynikající. Ale tady v tomto filmu nejde o válčení. Jde zde o válku a hlavně o lidi v ní. Jeden charakter vedle druhého. Většina diváků si asi okamžitě zamiluje Prcka v naprosto famózním podání Jiřího Hrzána. Jeho hláškování sice vyvolá úsměv, ale přece jenom ten úsměv trošku tuhne a mrazí při pomyšlení, že všude kolem je válka. Zprvu jsem uvažoval nad tím, na kolik lze srovnat Nebeské jezdce s (o třicet let mladším) Tmavomodrým světem . Jenomže to není nejlepší nápad, protože oba vyprávějí sice o jednom, ale každý jinak a Nebeští jedzci by to navíc "prohráli" na poli formy. Nechme Svěrákům co je Svěrákovo a važme si toho, že Jindřich Polák natočil tento film. Film, který by měl vidět nejenom každý správný Čech... (07.05.2005)

Další z vrcholů filmové vlny šedesátých let si všímá zapovězeného tématu - západní armády a její nejvýraznější jednotky - letců. Ve své době šlo o průlomový čin a o prolomení mnohaletého tabu. Skutečnost, že šlo i o jiná hrdinství než o ta ze Svobodovy plakátové knihy Z BUZULUKU DO PRAHY, byla tehdy pro společnost objevná. Další konstatovaný rys - věcnost a střízlivost líčení bojového i specifického civilního života našich letců během druhé světové války - zapůsobila jako další novum knihy. Po poúnorové záplavě patetických propagandistických děl sovětského střihu se objevilo dílo, jdoucí téměř programově opačným směrem ze zcela odlišných východisek. Tehdy to znamenalo mnoho. Prakticky vše. Pokud bychom měli hledat pro JEZDCE v naší kinematografii ústrojná srovnání, platí, že je rozhodně jen obtížně lze srovnávat se svěrákovským TMAVOMDRÝM SVĚTEM. Mnohem víc společných rysů najdeme např. s filmy jako SMRT SI ŘÍKÁ ENGELCHEN, rovněž usilujícími záměrně o odpatetizovaný pohled a spravedlivé vyrovnání s nesnadnou érou německé nacistické okupace. Tváře Pražského jara byly různorodě rozmanité. Rozhodně ne vnitrokomunistické. Převážně občanské. A otevíraly dveře a okna. Do všech stran. Aby tu znovu proudil volný a čerstvý vzduch. Volný a čerstvý "frišný" vzduch vane jak z díla tehdy 45letého Richarda Husmanna (občanského jméno scénáristy Filipa Jánského), tak z odkazu, který po sobě zanechali nejen tito naši národní hrdinové. (23.09.2007)

Hodně silné válečné drama. Nechybí mu nic; sympatičtí hrdinové, kterým divák začne hned fandit (Pavel a Prcek), napětí, zvraty, emoce, láska (btw, až po zhlédnutí filmu jsem si všiml, že krásná představitelka Patricie není Britka, jakože byla ve své roli velmi přesvědčivá), humor (zvláště při střetu češtiny a angličtiny) a sice smutný, leč dobře udělaný konec (který navíc vyznívá jako jeden velký paradox). Tmavomodrý svět měl v době svého vzniku k dispozici lepší filmové technologie, takže těžko ho s Nebeskými jezdci srovnávat, v každém případě oba 2 jsou to 5* filmy, kterými se může česká kinematografie opravdu pyšnit. (06.04.2010)