Kacute kami datta kemonotači e

Kacute kami datta kemonotači e (2019) 

Nějak mě nenapadá co bych tu chtěl dodávat navíc, takže možná zase jednou budu jen opakovat... Srovnání s Fairy gone se opravdu nabízí jako ideální, takže i já si to trošku rozvedu tímhle směrem. Oproti "vílám" jsou tyhle "opuštěné potvory" mnohem přímočařejší, motivace postav je o něco jednodušší a příběh se neustále (zde jen občas) nesnaží o velké (a pochybné) dějové kolotoče a kdo ví jak složitou politiku a pletichy - ale pozor, tím chci jen říct, že pořád je tu v mnoha ohledech hromada kravin, ale proti Fairy gone je ta kopa o něco menší... Hlavní osa příběhu se tu povětšinou nese ve stylu "monster of the week" (což časem nudí) s tím, že až od jistého průšvihu v katedrále se i zde snaží autoři přijít s něčím komplikovanějším a žel ani jim a ani tady to kdo ví jak nefunguje. Naštěstí od víl jsou ale naše "posvátné bestie" alespoň slušně nakreslené, neopíráme se tu o skoro žádné CG a tak se mi na to o něco lépe dívalo. A i se to mnohem lépe poslouchá, čímž ale nemyslím kvalitu dialogů, ta je i zde většinou docela bídná, ale mluvím o hudbě, která tentokrát pasuje k tomu, co se děje. Souboje mezi "Inkarnáty" nejsou úplně marné, ale vyobrazení vojenských bitev, kde nebyly úplně v hlavní roli, mi přišlo někdy mnohem zajímavější a to asi nebude dobře... Podtrženo a sečteno, jestli Fairy gone byl podprůměr, tak tohle je o level lepší - což je ale nečekaně jen slabší průměr a i tady si myslím, že v další sérii pokračovat nebudu... 4,6/10 (17.09.2019)