Kone sa taktiež strieľajú

Netušil jsem, že se celej film bude odehrávat na nějakym tanečnim maratonu, takže jsem asi půl hodiny čekal, kdy jako přestanou tancovat a začne se něco dít. Postupně ale začal film přinášet i jakýsi myšlenky a sdělení a docela se na to dalo koukat. Ale je teda nutný to brát s hodně velkym nadhledem, protože nepřetržitě tancovat a do toho ještě soutěžit v běhání s tim, že každý 2 hodiny je 10 minut přestávka, by nevydržel moc dlouho ani Chuck Norris. Dost mi to připomínalo knihu Dlouhý pochod. Možná se S. King filmem nebo knižní předlohou inspiroval. Nicméně tam vydrželi ty nejzdatnější jedinci pochodovat asi jenom 3 dny, pokud si dobře vzpomínám. Tady vydrželi tancovat skoro 2 měsíce. (16.02.2013)

Nejprve zvědavost ze slibně se rozvíjejícího začátku, potom nuda, téměř nezájem a nepochopení. Teprve druhá polovina filmu mi umožnila porozumět, abych pochopil všechny ty záměrně bláznivé skutky soutěžících, tuto podívanou plnou bizardností místy hraničící s absurditou. Závěrečné jednání hlavních postav mě nejprve šokovalo a následně pomohlo vysvětlit, proč se vlastně nejenom koně, ale i lidé střílejí. Holt život je svině a někdy může být i něco mnohem horšího: pod rouškou „spravedlivé soutěže“ se skrývá pohrdání a sobecká libovůle jedince, který honbou za penězi (stejně jako jeho oběti – mladé taneční páry) klame nic netušící osazenstvo, jež zase chce vidět senzaci („Možná je tenhle zvrácený svět jako filmové studio a všechno bylo zfalšovaný, ještě než jsme přišli.“). Ti, kteří pochopí, jsou posléze vystaveni před rozhodnutí: někteří se s tímto bolestným prozřením dokážou vyrovnat, jiní nikoliv. Jedni jsou jako stádo, druzí rezignovaně odcházejí a další se s tím nesmíří a „vystoupí z kolotoče“ jako Jane Fondová. Show ale musí pokračovat dál, že?! Myšlenkově jednoznačně za 5, zpracování ovšem místy za 3. Takže pěkné 4 hvězdičky.____Z tohohle filmu se budu vzpamatovávat ještě hodně dlouho… (21.03.2010)

Absurdnímu sujetu, podle něhož se v odlidštěném amfiteátru odehrává hon na lidskost, by spíše než naturalistické snímání, nadto směšně distancující historickou stylizací do konkrétní epochy (jako by nebylo možné, že by se něco podobného dnes a denně odehrávalo a my v tom falešném tanci hýbali svými vysílenými těly), odpovídala bezčasá, divadelní – mezi skutečnost a sen rozprostřená – scéna, která by svým chladem méně dojímala, a více pohlcovala – vše, co se nám zdá tak hmotné a neodmyslitelné – zvláště nás, kteří také tančíme. (02.11.2019)

Když si chce člověk odpočinout od fujtajblu moderní kinematografie, je nejlepší sáhnout do starších amerických filmů. Točilo se umění, ne jen popcornem zasypané plkání o ničem. Film Koně se také střílejí boří veškeré iluze, které člověk mohl růžovým proplouváním vlastním životem nabýt. Nádherný film. Vskutku nádherný. (27.05.2011)

Drsná ukázka jedné z nejhlouběji zakořeněných lidských vlastností – touha „vidět trochu mizérie, aby se cítili lépe“. Zničující taneční maraton je obdobou gladiátorských her, jen v hledišti jsou pohodlnější sedačky. Obecenstvo zírá na zoufalce, bojující v aréně o život a odměnu se stejně zvrhlou lačností, jako jejich předci ve starověkém Římě. A uspokojení z utrpení druhých úspěšně přežívá dodnes. Proč asi jsou nejprodávanějšími novinami ty bulvární, plné násilí, zrůd a všelijaké špíny? Musím říct, že mě tenhle film vyčerpal nejen psychicky, ale i fyzicky. (29.04.2016)