Spomienky z Afriky

Skvělý herecký výkon Meryl Streep se tak trochu ztrácí v rozvláčné režii a stylu vyprávění a příběhu, který mě tak trochu minul. Rozhodně by neškodilo film silně prostříhat, aby tak dostal větší spád, protože takhle jsem ke konci (rozuměj asi tak poslední hodinu) několikrát měla nutkání popojet vpřed... Nemůžu popírat objektivní kvality, kromě hereckých výkonů jde samozřejmě také o kameru, líbivou hudbu Johna Barryho (aneb ať žije reklama na kafe) a v neposlední řadě nádherné africké scenérie. Jenže tyhle věci můžeme najít i v lecjakém přídopisném dokumentu, radši bych si pustila National Geographic než se znova podívat na tenhle film. (01.02.2010)

Příběh o lásce, natočen v africké přírodě fantastickou kamerou a podbarven krásnou hudbou Johna Barryho, který se zde stejně jako v Tanci s vlky vyznamenal. Každý záběr z přírody je jako nádherný obraz namalovaný tím nejlepším malířem, režie pana Pollacka je prvotřídní a o hereckých výkonech dvou hlavních protagonistů se netřeba rozepisovat, to je tradiční nadstandard. Ve filmu je spousta krásných scén, které na diváka udělají dojem, ale kdybych měl vybrat jednu, tak tu, kdy Robert Redford jako pilot pozve Meryl na výlet letadlem a ukáže jí Afriku z ptačí perspektivy takovým způsobem, že to bere dech. Do toho všeho zní ta krásná Barryho hudba a mně přeběhl mráz po zádech - tak mě ta scéna dostala. Navíc se dostaví i trocha příjemného humoru. (27.09.2010)

Reziser sa pokusal natocit nadherny film o Afrike, tuzbe po laske, krasnej prirody a spolu s nadhernou hudbou Johna Barryho sa mu to aj podarilo. Keby tam nebolo par chvil, pri ktorych som sa trosku nudil, "(150 minut je trosku moc)", dal by som aj 5 hviezdiciek. Tento film sice dostal Oscara za najlepsi film roka 1985, ale mna osobne by viac potesil v konkurencii za najlepsi film Oscar za Spielbergovu PURPUROVU FARBU, ale to je moj subjektivny nazor... 19.03.2009 ____ Meryl Streep - (Karen Blixen) +++ Robert Redford - (Denys Finch Hatton) +++ Klaus Maria Brandauer - (Bror Blixen) +++ Michael Kitchen - (Berkeley Cole) +++ Suzanna Hamilton - (Felicity) +++ Produkcia: Sydney Pollack +++ Hudba: John Barry +++ (19.03.2009)

Film uhrančivý jako oči mamby, vznešený jako lví krok, mrazivý jako sněhy Kilimandžára, palčivý jako polední slunce nad savanou a nezapomenutelný jako Afrika sama. Snad i proto pro mě temný kontinent zůstává hlavním hrdinou snímku a snad i proto, že je kolébkou lidstva, mám po každém absolvování Vzpomínek pocit, že se vracím domů. Čímž nechci ani v nejmenším umenšovat zásluhy tvůrčího týmu, protože jak by člověk absolvoval takovou cestu, byť se jedná o cestu domů, bez průvodců? A kdo by mohl být spolehlivějšími a sympatičtějšími průvodci než ústřední duo, Sydney Pollack a John Barry, kteří vás bez nejmenšího úsilí donutí, abyste tu cestu prožili i za ně? Jsou věci, které nepomíjejí, a já teď pro tuto chvíli nechám za sebe mluvit člověka, kterého si nesmírně vážím, vědce a ochránce přírody Bernharda Grzimka, který také patří mezi mnohé, kterým se stala Afrika osudovou: "Za padesát let se již nikdo nebude zajímat o výsledek konferencí, které dnes zaplňují titulky novin. Ale vyjde-li v červenavém úsvitu z houštiny lev a dunivě zařve, i za padesát let se lidem sevře srdce. Bez ohledu na to, zda budou mluvit anglicky, svahilsky nebo německy. A budou stát oněmělí a hledat ruku souseda, spatří-li poprvé v životě, jak dvacet tisíc zeber táhne nekonečnou stepí." Myslím na tato slova a vše skryté za nimi, když se dívám, jak se letadlo s Dennisem a Karen vznáší nad pláněmi s uhánějícími pakoni a uprostřed hejna plameňáků, připomínajícího oživlý úsvit. Myslím na to, že láska a život bohužel nepatří mezi věci, které nepomíjejí, ale i za padesát let bude někomu dalšímu bušit srdce jako zvon, až bude stát vedle toho, komu to srdce věnoval. A myslím na to, že vzpomínky nepominou nikdy - zvlášť tak napsané, jak to uměla Karen Blixenová, a tak natočené, jak to umí Sydney Pollack. (07.05.2008)

Poctivá filmařina, naprosto úchvatný příběh se vším co patří do těchto famózních snímků, jeden z těch nejlepších romantických tragických příběhů, prostě film dělaný ještě s láskou k filmu a ne k penězům...dnes už klasický příběh a snímek který ovšem absolutně neztrácí své kouzlo a nikdy jo neztratí... krásné (16.06.2018)