Bobby Deerfield

Lidé s nulovým vztahem k motorismu (patřím mezi ně) - nedejte se zmást plakátem s Al Pacinem v závodnickém úboru, či zdejším Radyovým komentářem, tohle v žádném případě NENÍ "pohled do zákulisí automobilového sportu", hlavní postava by mohla být klidně lyžařem, či cyklistou a vyšlo by to nastejno. O autíčka tu nejde, ale v 95% času o netypickou milostnou romanci, nádherně zahranou, bez otravného klišé, v osudovém závěru citově nevydírající a s jedním úžasným milostným vyznáním navrch (ONA: "Nebyla by to ironie, kdybys mi nazačal připadat neodolatelný?" - ON: "Něco ti povím. Nechci tě vyděsit, nebo tak něco. Ale připadáš mi neodolatelná."). Ovšem pro ty, kteří rádi ve filmech spěchají a často ve svých hodnoceních používají slova jako "nuda" a "zkrátil bych ho o půl hodiny", pro ty tohle pomalu plynoucí melodrama nebude. (15.04.2007)

Neslyšící spoluobčané se v tomto filmu nemusí spoléhat jen na titulky. Vše podstatné se totiž odehrává v očích Al Pacina a v chování Marthe Keller. V těch velkých hnědých očích, které říkají Al Pacinovi pane je totiž všechno, otázky, údiv, radost, obdiv i láska. V chování Marthe Keller je zase jasné poselství, že každá vteřina našeho života je mimořádná, protože nikdy nevíme která vteřina bude ta poslední. Film, co se mě zaryl do kůže, se scénama, které se mě zaryly do srdce. Nikdy bych neřekl, že i během focení ve filmu mě zvlhnou oči, nikdy bych neřekl, že lze udělat poetický záběr na prázdnou závodnickou dráhu a přitom cítit jak moc energie a adrenalinu má ta dráha v sobě, ale především bych nikdy neřekl, že mě nebude mrzet, že film není ze závodního prostředí jak napovídá plakát či komentář uživatele Radyo a že naopak budu rád, že je "jen" o lidech, pocitech, emocích, o životě a o smrti, tak jak napovídá komentář uživatelky Kleopatra. (13.01.2008)

Bobbyho Deerfielda, veľmi úspešného jazdca F1, nezaujíma nič okrem závodov, momentálne čo mohlo spôsobiť nehodu na posledných pretekoch a za týmto účelom navštívi zraneného kolegu. V liečebni ho zaplaví prívalom otázok krásna Lillian a svojím prchkým správaním upúta jeho pozornosť. Keď sa mu však nanúti do jeho auta aby ju cestou zobral domov až vtedy sa v ňom prebudí záujem o ňu. Postupne sa však dozvedá smutnú pravdu. Jeden z najkrajších filmov aký som mal možnosť vidieť, kde Al Pacino hrá tak civilne perfektne, že každý jeho pohyb či výraz v tvári vystihuje tú ľahostajnosť, prekvapenie, údiv, záujem, naštvanosť, bezradnosť proste hocičo a spolu s Marthe Keller a jej nespútanou Lillian tvoria dokonalé TO čo má správny romantický film mať ;-) (06.10.2008)

Jeden z mojich najobľúbenejších románov Remarqua. Keď porovnám knižnú predlohu a čo nám poskytol Sydney Pollack, tak musím povedať, že nebolo to vôbec zlé. Len ten príbeh nie je tak silný ako v tej knihe. Tá choroba, láska, smrť, všetko je silnejšie. Ale to v knihách býva. A určite som si tie postavy nepredstavoval ako Al Pacina, ani Marthe Keller. Inak v jej prípade to bol za dva roky druhý film, kde mala nižšieho partnera, predtým to bol Dustin Hoffman v Maratóncovi. Čo dodať, film nemusí sadnúť každému, pretože je takou červenou knižnicou. Ale to silné posolstvo o krehkosti života tu pretavené bolo. Páčilo sa mi. (20.05.2021)

Pro mě velmi krásný a smutný film hned ze 2 důvodů. Od 7 let jsem zamilován do Marthe Keller ( na dopisy mi odpovídala, že jsem pro ni příliš mladý-ale teď už by to snad šlo, ne?). Moje nejoblíbenější kniha v dětství byla http://cs.wikipedia.org/wiki/Nebe_nezn%C3%A1_vyvolen%C3%BDch Takže jsem takový hodnotitel na hovno. Mě by se to líbilo, i kdyby to točil český packal Nikolaev a zasadil by to do prostředí závodů autíček na vysílačku. (12.05.2012)