S tebou ma baví svet

Tento film může sloužit jako důkaz existence nadpřirozených bytostí! Samozřejmě, to se to točí, s takovou plejádou vynikajících herců a s vděčným námětem. Ale stejně si myslím, že tento nestárnoucí, úžasně zábavný a pohodový snímek je jasným důkazem existence filmové můzy. A přesto, že můzy jsou od přírody stvoření plachá, tak zde nešlo jen o nějaké to cudné políbení tvůrců filmu, ale o pořádný (český) francouzák! (22.01.2013)

Panují tu zajímavé názory. Tento film by měl jistě jiné hodnocení, kdyby byl natočen v dnešní době a tento by neexistoval. Myslím, že by měl sotva okolo 50%, maximálně 60. Každá doba měla to své. Jako kdysi byly perfektní komedie s Burianem (do dnes patří k tomu nejlepšímu z naší tvorby), tak v těchto letech se lidem líbily takovéto rodinné komedie. Není divu, nebylo jich ještě tolik a v rámci možností tu ještě byla originalita a neokoukanost. Nyní již pomalu ani nelze natočit nic originálního, tudíž to pak vypadá tak, že 9 natočených filmů z 10ti je brak. (11.02.2018)

Komedie o rodinné dovolené v malebné beskydské chalupě, kde se tři přátelé starají o 6 malých dětí. Muži jsou přesvědčeni, že právě jejich výchovné metody jsou mnohem lepší než pedagogické působení matek. Když ale manželky přijedou na kontrolu, dojde v rodinách na čas k vážným sporům. U téhle komedie jsem se vždy bavil tak napůl. Herci byli skvělí, a to jak ti velcí, tak i ti malí, ale nějak mě to nikdy pořádně nechytlo a určitě znám lepší české komedie než je tahle. Mé hodnocení: 60% (03.03.2009)

Sázka na humor vyplývající z dětské „roztomilosti“ a rozumové nedostatečnosti, která u mne zoufale nevychází a pocit studu za karikatury chlapů. Tři slepičky, které tráví volno každá ve společnosti dvou dalších slepiček u dortů na módní přehlídce, či na opět společném večírku, kde konzumují „šátečky kořeněné touhou po drahých manžílcích“. Při deklamaci názvů předkládaných jídel už jen zoufale hledám záminku pro odchod z místnosti, kde jde televize. Marie Poledňáková by měla za své rodinné filmy, plné pozitivního rodinného humoru a dětských rádoby roztomilostí, při náhodném setkání ve filových kuloárech Zdeňkovi Troškovi dávat přednost ve dveřích a ještě mu je podržet, bontonu navzdory. (01.01.2012)

Komedie století? Jak pro koho... Upřímně řečeno, já se víc smál i u zatracovaného Jak se krotí krokodýli. Bez mučení přiznám, že nemám rád malý děti, zvláště pak ty, které se vyskytují ve všech českých předlistopadových filmech. A obzvlášť mě dokážou vytočit všechny "vtipy" související s tím, že se někdo z nich po*ere apod. A z toho je přesně složena tahle "komedie". Nesměju se, nebavím se, jen kroutím hlavou a vnitřně trpím z toho, jak je to trapné. /20% a 1*/ (26.05.2012)