Rosemaryino dieťa

Nemohu si pomoct, ale staré horory či mysteriózní thrillery mají neskutečně silné kouzlo i v dnešní době. Rosemary má děťátko je toho zářným příkladem. Od první do poslední minuty je Polanskiho počin napínavý, nese se v nezapomenutelné atmosféře zla, ďábelské temnoty a bezvýchodnosti ze spiknutí, které se kolem hlavní hrdinky šíří jako stepní požár za horkého letního dne. K tomu si připočteme skvělé herecké výkony, prostředí a spád, který snímek nabírá, a nemusíme váhat nad plným počtem hvězdiček. Jen ten samotný závěr jsem očekával poněkud syrovější a mrazivější, avšak pointa, kterou si pro nás tvůrci připravili v posledním záběru, má také něco do sebe. (13.07.2016)

Horor, který nesází na scény typu "hrdinka otevře skříň, něco si vezme, zavře skříň a... PANEBOŽE, NĚKDO SE TAM MEZI TÍM POSTAVIL!", ale který vsází na hutnou atmosféru, kterou kdybyste chtěli krájet, museli byste použít nůžky na plech. Rosemary's Baby je prakticky dokonalý horor a geniální film, který vás donutí pochybovat, alespoň po většinu jeho stopáže, o tom, jestli to je či není pravda. Samotný závěr, kde je vše moc vysvětleno, se mi v první chvíli moc nelíbil, abych pravdu řekl, ale zde se ukazuje něco, co je silnější než fakt, že SPOILER!!! váš syn bude zřejmě vládnout v pekle :-) KONEC SPOILERU! a totiž, mateřská láska. Opravdu skutečný masterpiece. Film, který se nebojím označit za kultovní a film, který děsí tak trochu jinak než moderní horory, lépe. 100 %. (21.07.2011)

Vyjma posledních 10-ti minut mistrovské dílo, geniální v tom, jak mate diváka a vybízí ho ke své vlastní interpretaci příběhu. Můžete to brát jako čistokrevný satanský horor, či naopak jako psychologické drama ženy, postupně se propadající do své paranoidní duševní choroby a Polanski svou promyšlenou režií divákovi nic neulehčuje. Naopak díky mnoha chytrým náznakům, které se dají vykládat víceznačně, buduje v divákovi samotném ten samý pocit nejistoty a paranoie. Bohužel musím souhlasit s některými zdejšími ohlasy, že konec je neuspokojivý, byl pro mě strašlivým zklamáním. Až příliš jasně se „karty vyloží na stůl“, vše se polopatisticky vysvětlí a ta báječná atmosféra nejistoty a podezíravosti padne v prach. Kdyby to Polanski nechal v závěru otevřené, v té víceznačné rovině celého vyprávění, neváhal bych s maximálním hodnocením ani vteřinu. Strašná škoda. (17.02.2008)

Vynikající atmosféra, která se postupně stupňuje, stupňuje a stupňuje, až vygraduje - ne příliš efektivním koncem. Já myslím, že Polanski dal tento konec s jasným záměrem, přesto se z toho dalo vymačkat mnohem víc šťávy. Každopádně by film měly vidět všechny budoucí maminky, které si odsud mohou odnést i pár cenných rad. 1. bolest břicha delší než měsíc časem sama odezní a 2. nestěhujte se do bytu vedle starých lidí, kteří doma pořádají satanské rituály :D (03.06.2011)

Zpočátku výborné psychologické drama, v závěru pak jednoznačně přiznaný horror, s perfektně hustou atmosférou kultovních "satanských" filmů 60. a 70. let. Literární předlohu mám však přece jen o něco raději (a také podobný film "Omen" na mě zapůsobil víc), takže nemůžu s čistým svědomím hodnotit plným počtem. 80% (15.04.2009)