Rosemaryino dieťa

To fakt netuším, co je na tomhle filmu tak skvělýho. Celou dobu se to neskutečně táhne a závěrečná fáze rozuzlení se snaží z filmu udělat něco víc, než ve skutečnosti je, obyčejné psychologické drama o ženský, co má čekat dítě a má z toho děsný psychostavy. Roman Polanski je možná z jistého ohledu uznávaný režisér, který atmosféru umí pěkně vepsat do děje, což mu určitě neupírám, jenom se mi nelíbí, jak z tohodle filmu každý dělá kult, a přitom na něm není opravdu nic moc zajímavého ke sledování. Nebýt toho konce, tak se naprosto unudím k smrti. (23.05.2009)

Bezkonkurenčně nejlepší snímek Romana Polanskiho se skvělým hereckým výkonem Mii Farrow a záviděníhodnou atmosférou. Půl hvězdičky strhávám pouze za snové sekvence (nějak se mi do filmu nehodily), protože jinak neshledávám nic, co by se mi na "Rosemary má děťátko" nelíbilo - a to včetně bezmála dvou a půl hodinové stopáže.:-) (20.07.2011)

Filmy Romana Polanského mám ráda, horory nevyhledávám. Rosemary mě zajímá hned z několika důvodů a na film jsem se opravdu těšila. Dle mého soudu je o přeceňovanavý film, který byl populární především v době vzniku a je tak pozitivtně zapsaný především u starších diváků a žánrových fanoušků. V prvních dvou třitinách se nedá mluvit o hororové atmosféře. Nevnímala jsem žádné mrazivé napětí, zvědavost postupem času ustupovala. Na velkorysou stopáž bych očekávala větší rozehrávku s důrazem na detail. Takhle docházelo k rozvolnění nosného tématu a film působil spíše zdlouhavě. Překvapivě se nevydařil ani úderný závěr, což mě u Polanského vyloženě zklamalo. O rok starší Ples upírů se mi líbil podstatně víc. (04.12.2016)

Neumím si představit, jak bych se cítil, kdybych vyfasoval opačné pohlaví, ale i tak jsem si málem okousal všechny nehty a žaludek se mezitím pokoušel o olympijský strečink. Polanski, co se týče napětí, těžce ruluje a smyčku umotanou z paranoie, strachu a bolesti stahuje pěkně pomaloučku, aby každý detail jak-se-patří vyniknul. Jen s tím závěrem nejsem vzhledem k vnitřnímu křiku "Zabij dítě... a tu bandu důchodců taky!" dvakrát kompatibilní. (19.02.2010)

V podstate také, ako som čakal. Verná adaptácia knihy, ktorá pochopiteľne zlyháva tam, kde kniha vyniká a boduje tam, kde kniha padá. Pomalé postupné budovanie napätia bolo v knihe tak rozkúskované a plynulé, že ma úplne pohltilo. To sa do dvojhodinového filmu proste preniesť nedá. Na druhej strane triviálne vyvrcholenie, na ktorom padá inak vynikajúca kniha, svedomito prenesené do filmu pôsobí na plátne vynikajúco. Malá odchýlka pri nedopovedaní posledných zhruba dvoch strán knihy je zanedbateľná. Bez osobitejšieho rukopisu rutinne nakrútená adaptácia. Nič viac, nič menej. Chcelo to viac odvahy. (21.03.2010)