Rosemaryino dieťa

Geniální film. Opravdu. Tak špičkovou atmosféru jsem snad v ještě žádném psychologickém hororo-mystery-thrilleru neviděl. Herecké výkony do jednoho úžasné, napínavá hudba a naprosto úžasnej scénář. Rozjezd je sice pomalejší, ale atmosféra minutu od minuty houstne a od závěrečné třetiny filmu by se nedala rozseknout ani mezihvězdným řezákem na planety. A mrazivější závěr jsem už dlouho neviděl. Takovéhle filmy se už dneska netočí. Ani jedna jediná lekačka nebo maximální gore a přesto je to znepokojivější (pokud takové slovo vůbec existuje- rád si vymýšlím nová slova) film, než většina hororů dnešní doby. Polanski je mistr. (04.08.2015)

Ďábelský Polanski, andělská Mia Farrow a jejich deprimující příručka krizového těhotenství zabalená do hávu okultního satanistického šílenství. Mistrovské dílo, které co do atmosféry a stavby příběhu nemá ve svém žánru takřka konkurenci. Věčná škoda nezvládnutého finále - Nebýt toho, mohlo se po nedostižném Osvícení jednat o nejintenzivnější hororový zážitek v mém životě. Takhle je to ale "pouze" poctivá pětihvězda. 90% (04.08.2013)

No teda od filmu s takovouhle povesti a takovymhle hodnocenim jsem cekal vic. Jednoduchej, pomalinku odsejpajici pribeh, odehravajici se skoro celej na plose jednoho bytu a jemne receno stupidni konec. Proste mohlo to bejt komplikovanejsi. Nicmene Polanski se soustredi hlavne na postupnou promenu hlavni hrdinky, s tim, jak pomalu odhaluje o co tu jde a i s minimem prostredku se mu dari skvele budovat atmosferu, ktera s kazdou dalsi minutou cim dal tim vic houstne. Ale za horor bych to stejne neoznacil, vylozene hororovejch scen tu je jen par. Velkou vyhrou pak byla tenkrat jeste pekna Mia Farrow v jedny ze svejch prvnich roli, ktera celej film tahne. Takze i kdyz rozjezd je opravdu hodne pomalej a nakejch 40 minut se prakticky nic nedeje a konec je naopak zase uspechanej a stupidni, diky hercum a atmosfere proste nemuzu jit pod 4*. (18.04.2010)

Po prvním zhlédnutí před lety jsem konstatoval silný zážitek s efektní tečkou. Potíž je v tom, že se Polanski drží Levinovy knižní předlohy doslovně a v tom je kámen úrazu. Polanského snímek totiž je silný tam, kde divák neví, zda jde o paranoiu ženy s rizikovým těhotenstvím nebo o skutečné spiknutí a zásah nadpřirozených sil. Totiž teoreticky by to tak fungovalo, kdyby pointa nebyla notoricky známá. Rosemary patří k nejúspěšnějším Polanského snímkům a tenhle titul si obvykle průměrný filmový fanoušek vybaví jako první, když přijde řeč o Polanském. Ve své době totiž film fascinoval právě spojením mateřství a tehdy nesmírně oblíbeného tématu satanismu. Levinova předloha je o tom, jak silný dokáže být mateřský cit, a ne o psychóze nešťastné rodičky. Film by zkrátka mnohem líp fungoval jako psychologické drama než jako horor a doslovná tečka ruší a je nefunkční. Ostatně mnohem spíš než horor je to dnes vzhledem k závěru temná groteska. S odstupem doby potěší výkon Miy Farrow a především tradičně pečlivá Polanského režie, ale scénář a pointa jdou celkem mimo mě, takže na víc než 3* to nevytáhnu. Celkový dojem: 60 %. (02.06.2011)

Zpočátku výborné psychologické drama, v závěru pak jednoznačně přiznaný horror, s perfektně hustou atmosférou kultovních "satanských" filmů 60. a 70. let. Literární předlohu mám však přece jen o něco raději (a také podobný film "Omen" na mě zapůsobil víc), takže nemůžu s čistým svědomím hodnotit plným počtem. 80% (15.04.2009)