Chľast

"Druk" je pre mňa reálne jeden z tohtoročných filmov roka. Som rád, že Silvester priniesol ešte takéto silné filmové prekvapenie, lebo z tohto filmu som nebol schopný odtrhnúť oči. Mads Mikkelsen je podľa mňa vo svojom najlepšom filme po veľmi dlhej dobe a dáva do neho absolútne všetko. Dokonca je to film, ktorý sa stavia k myšlienke alkoholu skoro až absolútne racionálne. Všetko môže mať pozitívny aj negatívny efekt. Záleží od toho, čo s tým reálne urobíme. Je super sledovať Martina a jeho priateľov ako postupne nachádzajú stratené sebavedomie, energiu do života, radosť zo svojej práce a všetko začnú robiť s ohromnou dávkou chuti. A najlepšie na tom všetkom je, že aj študenti budú mať k nim úplne iný postoj a začnú sa reálne aj veci učiť. Dokonca je skvelé, že tu máme postavu študenta, kde mu učiteľ poradí, aby sa pred skúškou napil, nakoľko je z toho tak nervózny, že to všetko zabudne. Ale zrazu sa uvoľní a rovnako aj jeho myseľ a je schopný svoje myšlienky správne podať. Rovnako tu máme aj osobné drámy našich hlavných hrdinov, ktoré sú tiež veľmi silné. Martinov vzťah s manželkou je tu podľa mňa veľmi dobre zachytený a dokonca by som povedal, že v scénke, kde na ňu vybuchne bola jeho reakcia absolútne primeraná a fungovalo to skvele. Napriek väčšej dávke agresii, ktorá sa tu objavila. Nemyslím si, že film prekračuje zábrany, ktoré si stanovil a podľa mňa je to len dobre. Nie je to film, ktorý kritizuje alkoholizmus. "Druk" je filmom, ktorý ukazuje čo reálne môže priniesť alkohol pozitívne, no rovnako aj čo sa môže stať, keď to človek preženie. Je skvelé zažiť ten pocit, že všetko v hlave funguje a sme schopní pozitívne riešiť problémy a byť v pohode. No nemôžeme si na to príliš zvyknúť, lebo sa môžeme stať toho otrokom. A to už nie je dobré. Hodnotenie: A+ (01.01.2021)

Dobří holubi zvracejí! Když už tě to doma nebaví, vydat se za Rosťou a Konrádem není právě nejšťastnější řešení, protože je z tebe ostřílený notář dřív, než bys řekl „antabus“. V podstatě běžný, tuctový příběh, jakých jsou plné léčebny, a úplně obyčejný film o tom, jaxe partička zkostnatělých dánských páprdů snaží přechlastat krizi středního věku a peklo se svými chladně nemrdavými manželkami či otravnými fuckany, místo aby třeba píchala dvacítky a zneužívala konopí, což je dle dlouholetých výzkumů mnohem zdravější a játrofrendly. No, naprostý démon xichtového herectví, Šílenýs Mikymaus, sice opět řádí jak chlamýdie v bordelu a je až neuvěřitelné, co ten frajer dokáže vyjádřit jen pohledem nebo pouhým nakrčením čela, nicméně poměrně zkratkovitý, místy nudný a tendenční scénář tentokrát do absolutoria nevydržkoval ani on. Vinterberg má mnohem šťavnatější kousky. (29.12.2020)

„Proč jenom chlast nám dává svobodu? Protože celá ta slavná svoboda není!“ (Andrej Tarkovskij). Vinterbergův Drunk Club vlastně kopíruje linii poctivé chlastačky, potažmo sinusoidy zvané život. Chtivost a očekávání předchází většinou volnému začátku, aby se pak postupně dostavilo veselí, mysl se probouzela a když se vše sejde, přišlo vyvrcholení v podobě sladké euforie. A pak útlum a sešup. Tma, prázdno, bolest fyzická i psychická, pocit viny, výčitky, omluvy. A najednou se stane zvláštní věc. Jak se proces „regenerace“ naplní, klady prožitku převýší zápory a začne vyhrávat myšlenka, proč to celé nezkusit zase.. Sám život je katarze a Mads Mikkelsen stožár! Skål! (21.01.2021)

Hogo Fogo tvrdí, že alkohol podávaný v malých dávkach neškodí v akomkoľvek množstve. Lekári tvrdia, že alkohol škodí aj v minimálnom množstve. Rozšíreným zvykom je otráviť ráno červíka a/alebo piť červené víno, lebo podporuje tvorbu krvi. Lasica so Satinským tvrdia, že ľahko je byť abstinentom, ak vám alkohol nechutí. A tak som sa, vyzbrojený týmito múdrosťami, pustil do Chľastu. Napriek kvalitnému personálu, ktorý ho vytváral a akademikom, ktorí ho ocenili, ma film nezaujal. Tá pôvodná, a bohužiaľ i jediná, myšlienka podľa mňa nestačila a vystavanie dvojhodinového filmu. Namiesto ďalších som sa dočkal nekonečných komentovaných pokusov. ktoré vysvetľovali a obhajovali chľast, prípadne už iba bľabotu pod jeho vplyvom. Čakal som viac. (25.04.2022)

Z jednoho pohledu je Druk klasické drama o skupině čtyř učitelů a nejlepších přátel, které působí v první polovině jako feel-good movie, ale v druhé polovině kontrastně obráceně vykresluje depresivní rozvrat životů všech zúčastněných. Z pohledu druhého se dá film chápat jako výstižný popis působení alkoholu na všechny oblasti života člověka, ať už sociální, rodinný, osobní nebo pracovní. Důležité ale je, že z obou rovin si film bere jenom to nejlepší a výsledek je nečekaně zajímavý a na poli podobných filmů nevídaný. Mads Mikkelsen opět dokazuje, že je komplexní áčkový herec schopný zahrát cokoliv od drsných thrillerů (Arctic, Focus) přes fantasy záporáky (Doctor Strange) až po hutné dramata (Lov, Chlast), které mu sedí asi nejvíc. Ve výsledku je dojem slabší než u režisérova předchozího Lovu (vzhledem k tématu asi pochopitelné) a ke konci film trochu upadá, ale svoji myšlenku dovedl do cíle výborně a závěrečným tancem divákovi vlastně i příjemně odlehčil. O kvalitách filmu svědčí i to, že přes nepřítomnost na Cannes a covidovém dopadu má pořád obrovský dosah a po opening víkendu se stal nejnavštěvovanějším dánským dramatem posledních let. (05.01.2021)