Chľast

Vinterbergovi asi okrem iného išlo o vykreslenie vlastného národa ako národa pijanov a podarilo sa mu to. Ale film je tým pádom tak univerzálny, že sa v ňom nájde pomaly každý národ na svete, ak nerátame moslimské krajiny, ale ani tam nemôžeme dať ruku do ohňa, že. Kto iný by mohol hrať hlavnú úlohu ako Mads Mikkelsen a ak mu budú hviezdy naklonené, mohol by sa dočkať možno aj oscarovej nominácie. Inak ide o jeden z najdiváckejších Vinterbergových filmov, je prístupný každému, humor je univerzálny, ale nie prvoplánový, i keď pri popise jednotlivých scénok by sa tak mohlo zdať. (02.12.2020)

Skvělé drama zkoumající koncept jakéhosi kontrolovatelného alkoholismu. Vinterberg znovu zachytil ty důležité detaily, které obalí zápletku skutečnými problémy dnešní doby. Herecky špičkové, Mads je zpočátku chytře v zákrytu, ale ve finále je za tahouna. Alkohol jako přítel i jako destruktivní síla. Snímek o slabosti. (03.01.2021)

Živě si představuji, jak by námět tohoto filmmu přetvořila česká produkce do zoufale trapné komedie bez špetky noblesy. Právě noblesa mě totiž napadá jako jedna z prvních věcí ve spojení s Vinterbergovým Chlastem. On je to totiž film myšlenkově vcelku plytký. Naštěstí samotné pojetí tématu denního chlastání je zde... noblestní. Poměrně inteligentní, uvěřitelné postavy ve vší skromnosti objevují zákonitosti denního chlastání. Jsou části filmu, kde se cituje Hemingway a jsou části filmu, kde se chčije do postele. Oba rozměry zde mají své místo, oba vedle sebe koexistují a ve své podstatě fungují. Přeci jen mi jako pěst na oko přišlo chování všudypřítomných studentů, kteří dle mého názoru měli za úkol dotvářet realistické vyznění filmu a to se příliš nepovedlo... Jako lehká komedie však ok. 7/10 (14.04.2021)

„UŽ LÉTA JSEM SE NECÍTL TAK DOBŘE…“ /// Pomalý drama o jednom experimentu. Ze života. Protože půjde o pití do jeho nejzazší katarze, věřím, že hodně z nás by mohlo tenhle film někomu věnovat. Není to tak drastický jako třeba tenhle polskej, přesto ukáže, co démon dokáže. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nevím, proč se říká „vožralej jak Dán“. 2.) Nejsem alkoholik, já piju, protože mě to baví! . 3.) Thx za titule „sheffield358“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (31.12.2020)

Dánský provokatér Thomas Vinterberg tu a tam šlápnul vedle, především nám ale dal skvosty jako Rodinná oslava, Submarino nebo Hon. Nejen oslavy narozenin, páteční posezení s kamarády nebo Silvestr jsou plné alkoholu. Jistá podivná vědecká teze tvrdí, že člověk může žít mnohem kreativněji a sebevědoměji, pokud si bude udržovat stálou hladinku půl promile alkoholu v krvi. Do šíleného experimentu se pustí životem ošlehaná čtveřice kamarádů – středoškolských učitelů. A najednou to jde za katedrou i v rodinném zázemí tak nějak líp. Jenže zápletka tomu chtěla, aby si pánové tu a tam navýšili (samozřejmě v rámci experimentu 😊) denní dávku. Tvůrci se nicméně od alkoholického tématu opakovaně odvracejí, respektive se o téma, že chlast je zlý pán, jen tak otírají. Ten spíš bourá hranice a společenská pravidla a kamsi posouvá minipříběhy čtyř vyhořelých kamarádů. Výteční jsou všichni čtyři, Vinterberg se nicméně zaměřuje hlavně na Madse Mikkelsena (vyhledávám ho od dob působivého dramatu Po svatbě) v roli nejvýraznějšího ze čtyř kantorů s pocitem méněcennosti. Jeho otrávený učitel dějepisu prožívá krizi středního věku, doma to neklape, děti jsou v tom nejhorším možném věku a s manželkou se prakticky jen míjí. I pro něj je tak alkohol vítaným zpestřením. Zadarmo to ovšem nebude. Dynamický Chlast nikdy vyloženě nestrhne, těží ale z dobře uchopeného příběhu, sebevědomé režie, nezapomíná na černý humor, a tak nějak mimochodem připomíná, že alkohol je prostě naší součástí, jen se to s ním místy nebezpečně zvrtne. (31.12.2020)