Reklama

Reklama

Obrazy pražské periferie

  • angličtina Images of Prague Suburbia (festivalový názov)
Česko, 2019, 52 min

Kamera:

Michal Němec

Hrajú:

Barbora Sousa (rozprávač), Pavel Pavlovský (rozprávač), Jiří Schwarz (rozprávač), Tomáš Petráň
(ďalšie profesie)

Obsahy(1)

Obrazová dokumentární féerie, vyvolávající dávno zmizelou krajinu pražské periferie kolem Botiče... Zakladatel české dokumentární školy, režisér Jiří Lehovec, nasnímal v létě roku 1935 fotografický scénář nazvaný Botič – potok chudých. Podél 33 kilometrů dlouhého toku Botiče vytvořil pozoruhodnou sérii černobílých fotografií. Stala se nejen dokumentární sondou do života kolem potoka, ale pro dnešek i ojedinělým svědectvím, jak tehdy vypadala scenérie na jeho březích. Dokument Josefa Císařovského není jen o Botiči. Pomocí 3D animace, fotografií a leteckých map evokuje podobu tehdejší krajiny v konfrontaci s jejím dnešním obrazem. Autor zároveň propojuje Lehovcův scénář s obrazy Kamila Lhotáka a fotografiemi Josefa Sudka, kteří se tématu periferie ve své tvorbě také věnovali, a s názory na toto sociálně zajímavé území, které ve svých denících popsal režisér Pavel Juráček. (Česká televize)

(viac)

Recenzie (7)

sator 

všetky recenzie používateľa

Fajný dokument... Název Botič je doložen již od 12. století a je vysvětlován souvislostí s botěním či botněním, tj. nabýváním objemu, rozvodňováním. ()

Reklama

Webb 

všetky recenzie používateľa

Kam až má paměť sahá, tam všude nacházím vzpomínky připomínajicí mi, že věci, které zároveň jsou i nejsou, mě vždycky přiváděli do zvláštního stavu vytržení. Odmalička mě vzrušují zchátralé domy, dvory zarostlé kopřivami, zbořené zdi, zaplevelené zahrady, opuštěná skladiště, zaprášené půdy, propadlá schodiště, dláždění, v němž roste tráva, obrazy zapomenutých malířů, okna bez skel, cesty, které nikam nevedou, stromořadí v rovné krajině, konečné stanice, staré noviny, dopisy lidí kteří už zemřeli, předměty, které už ztratily smysl, knihy, které už nikdo nečte. Později jsem začal nenávidět. A to je všechno, co mi zbývá. Ta hořká nenávist k vlastnímu osudu, k životu, který tu živoříme bez vlastní viny. Pochopil jsem, že se s touto zemí, v níž jsem se narodil, děje něco obludného, něco strašně absurdního, něco, co nemá obdobu. Pochopil jsem, co je to velikost chátrání, vznešenost rozkladu, patos degenerace. Pochopil jsem, že tato země pomalu a jistě zaniká, že se její dějiny pohybují stále zpět a zjevil se mi fantastický obraz budoucnosti, v níž tečou otrávené řeky, v níž budeme dýchat zkažený vzduch, v níž budou padat domy a střechy budou propouštět déšť, v níž se lidská řeč stane nesrozumitelnou a věci ztratí veškerý smysl, v níž po zdemolovaných silnicích zarůstajících travou se budou krokem sunout rozpadávající se auta, v níž špína se stane čistotou a všichni lidé budou krást a lhát, v níž přestanou existovat peníze, protože ztratí cenu. Viděl jsem, že svět, v němž žiji, je ošklivou, surovou karikaturou světa... ()

Marze 

všetky recenzie používateľa

Těmi místy denně chodím, hodně záběru i z mých Záběhlic. Jsem překvapen, jak se to změnilo. K lepšímu až v posledních letech. ()

RajAthen 

všetky recenzie používateľa

Opravdu moc jsem se těšil, ale obávám se, že forma (zvláště poslední čtvrtina) občas může trochu zabít obsah. Zde je touto formou myšlena celková poetičnost ve snímku, kde bych více čekal faktičnost. V polovině filmu jsou nabízena opravdu skvělá srovnání vývoje určité oblasti. Teto zápal pro detail však nevydrží a autoři následně sklouznou k básni, která můj zájem popravdě neudržela. ()

Galéria (11)

Zaujímavosti (1)

  • Natáčení probíhalo dlouhé tři roky, protože z velké části byl producentem i finančníkem sám režisér. (sator)

Reklama

Reklama