Myši patria do neba

Myši patří o nebe nese všechny nešvary celovečerní české animované tvorby posledních let. Pokud se bavíme o animované tvorbě, dávno neplatí, že jde o tvorbu pro děti. Většinou se schovávají pod žánrem "rodinný", což v praxi většinou znamená, že se děti budou nudit stejně jako dospělák. Nedají se ušít gatě, které budou pasovat perfektně pro dětskou i dospělou zadnici, proto se o to nikdo nepokouší, ale filmaři, to jsou panečku jiná sorta! Ti to zkouší neúnavně znovu a znovu. Dobrá, řekněme, že se v tomto případu na dospělé trošku pozapomnělo a roztomilá myška Šupito je určena hlavně pro mrňavce. Jak velké? Nebo spíš jak hloupé? Ten naivňoučký příběh má hlavně pobavit, nikoliv vzdělat nebo klást otázky, to bychom chtěli po dětech příliš mnoho, že? Otázkou zůstává, jestli se děti skutečně bavily? Příběh je poněkud divoký, stejně jako se zběsile střídají jednotlivé obrazy, stejně tak se bezhlavě posunujeme v ději. Inu proč ne, máme tu přece žánr "fantasy" pod který se schová jakýkoliv nesmysl. Jedinou hodnotou, kterou nelze popřít je animace, ta je opravu na úrovni, stejně tak i dabing. ALE ... Není to přece jen trochu málo? (15.04.2023)

Myš a liška by se spolu nikdy za normálních okolností nekamarádili. Přesto existuje jedno místo, kde to možné je - zvířecí nebe. Animovaný koprodukční počin měl smůlu v tom, že konkurence je dnes veliká a dětské publikum je vybíravé. A dost často se stává, že fantasy příběh nabitý emocemi a vyzrálými úvahami nad osudovostí života a smrti pro ně bude příliš složitý a o to méně hravý a zábavný. Animace také nepatří úplně k tomu maximálnímu vrcholu, ta "trhavost" postav docela rušila. Alice Nellis nepíše scénáře jednoduše posazené, jsou to povětšinou inteligentně a více rozměrně orientovaná pojednání. Dospělý divák bude mít jasno, jak příběh vnímat. Dětský divák už se bude orientovat daleko více na animační líbivost. Myška Šupito je sympaticky vyvedená hrdinka. Lišák Bělobřich taky ujde. A epizod s dalšími zvířátky ze všech koutů světa je na skladě víc než dost. Některé pasáže jsou pro děti přehnaně stresující. Patří k nim dlouhá pasáž v posmrtném lunaparku a následně příliš strašidelně vyvedený lišák v jeho dočasném psycho stavu. Už jen to, že zvířecí hrdinové jsou po smrti, může být pro jejich mozečky docela likvidační. Takže pokud vaše dítě bude chtít během filmu zvýšeně chodit na toaletu, hledejte příčinu v nekomfortním provedení těchto několika sekvencí. Takže moc nevěřím, že by si tento animovaný film získal mimořádnou oblibu dětského publika. Režijní duo Jan Bubeníček a Denisa Grimmová se spíše zavděčí dospělému publiku. Právě to ty složitější a problematické pasáže ocení. Výtvarná scéna, na které  se něco málo přes rok podílelo osm animátorů, je celkem nápaditě pojatá. Celá hýří paletou barev a je znát, že si s ní tvůrci dali nemalou práci. Výsledek mě osobně mimořádně neuchvátil, je však nutno ocenit zajímavý a neotřelý tvůrčí přístup. 6/10 (09.04.2023)

Nebe, peklo, ráj, kam tě, duše, dám ? No přece DO NEBE ... do ZVÍŘÁTKOVÉHO nebe - to aby se ukázalo, zač stojíš, milá zvířátková duše ... a jakými nadčasovými pravidly se řídí zvířátkový - a vlastně i lidský život. V první řadě musím ocenit výtvarnou stránku příběhu, který měl odvahu a vydal se cestou necestou klasické animace. Ovšem ve druhé řadě ... je všechno ostatní druhořadé. Buďto máte neodbytný pocit, že něco podobného už jste x-krát viděli - viz akční dobrodružství v útrobách nebeské koupelny ... nebo si nejste úplně jistí, jestli vševidoucí a vševědoucí oko zvířátkového Boha nebeského, zastoupeného scénářem + režií, netrpí šedým zákalem, když neumí odhadnout ty nejpravější potřeby svých oveček. Alespoň já osobně neznám mnoho zvířátek, která by milovala zrovna LUNAPARK. Nicméně chápu jeho poslání, zrovna tak jako účel Lesa lesů ... i když ohledně posledně jmenovaného bych měla přece jenom jednu drobnou technickou poznámku: Všichni aktéři jsou přece MRTVÍ a nacházejí se V NEBI - i když procházejí něčím, co připomíná spíš očistec ... tudíž logicky nikdo nikoho nemůže zabít a řekla bych, že ani sežrat. Finále taky neprobíhá docela podle mých představ ... je zbytečně LIDSKÉ a pramálo ZVÍŘÁTKOVÉ, alespoň co se zprostředkování zvířátkových vzpomínek dotýká. Ale úplný závěr je dostatečně pohádkový ... a ve výsledku je příběh myšky a lišáka líznutý vírou a náboženstvím jen v míře, kterou unesu - a způsobem, který se mi nepříčí ... takže mě nestihne úplně odradit. Slabší 3* P.S.: Pro školkové děti snad až moc strašidelné ... a možná i zbytečně depresivní - ve druhé polovině stopáže. (21.10.2021)

Opravdu kouzelný film o překonávání strachu, který se sice tváří jako pro dětské publikum, ale dospělým toho předá možná o něco víc. Tady chybělo k dokonalosti velmi málo. Ačkoliv z počátku to vypadalo, že se mi film příliš zamlouvat nebude, tak cca po každých deseti minutách si mě stále více dostával až k naprosto srdcervoucímu závěru. Ten sice byl trochu klišovitý, ovšem stará dobrá klišé na diváka fungují. (08.01.2024)

Těšil jsem se moc.Stop motion animaci mám velmi rád a nutno zdůraznit,že je zde na vysoké technické úrovni.Taktéž výtvarná stránka je vynikající.Co snižuje mé hodnocení je příběh,který není originální a především charakter hlavní postavy myšky Šupito.Vím,byl to záměr,ale Šupito je téměř celý film nesympatická "čůzička" a vůbec jí nepomáhá hlas Pavlíny Balner,které bylo v době ozvučení filmu cca 35 let,Šupito je věkem adolescent a tudíž se Pavlína snaží hlas položit do jiné polohy než je její vlastní a poměrně to ruší.Nejslabší článek filmu je část v lunaparku,ale možná je to tím,že nemám lunaparky v oblibě.Jak hodnotit vizuálně úchvatný film s dětským dějem a hlavní postavou,která vám je nesympatická?Lehkým nadprůměrem. (09.12.2022)